Boeing B-17G-30-DL       s/n 42-38096

 

"Big Time"

 

2. Bomb Group, 20. Bomb Squadron, 15. AF

 

Šanov okr. Zlín                    29.8.1944

 

 42-38096 fotografovaný nad Francií těsně před odhozem pum na Le Pouzin dne 6.8.1944 /Nat. Archives/

 

 

Pohled na obec Šanov ze severního směru. Na horizontu, zhruba tam, kde se na fotografii na obloze nachází kumulovitá oblačnost došlo k útoku německých stíhačů a následnému výbuchu letounu B-17G "Big Time"

 

V neděli 27. srpna 1944 zjistil americký letecký průzkum, že se na nádražích  v Moravské Ostravě a Mariánských Horách  nachází stovky palivových cisteren  a vagonů s vojenským materiálem, to vše připravené  k odeslání na frontu. V předchozích dnech   již byly v rámci "Bitvy o benzín" podniknuty nálety na všechny opravdu významné rafinerie v dosahu 15. AF, a ty byly vyřazeny z provozu. Na 29. srpna byl tedy naplánován útok právě na Ostravsko, pod označením  Mission 263 . Plánovači do náletu na Moravskou Ostravu operativně zahrnuli i dvě menší rafienerie, které byly v Bohumíně a Přívoze.

Celkem bylo k útoku na cíle připraveno 599 bombardérů B-17 a B-24, část z nich k útoku na klamné cíle. Šlo o Flying Fortressy a Liberatory  7., 49, 55., 304., a 5. Bombardment Wingu. Stíhači, kteří zajišťovali svazu ochranu  byli od 306. Fighter Wingu.

Nás v této epizodě letecké války zajímá 5. Bombardment Wing, pod nejž spadala 2. Bomb Group. Ta byla tvořena čtyřmi squadronami. Vepředu toho dne měla letět  429. BS /Able box/ , vlevo za ní 49. BS /Baker box/, vpravo za ní 96. BS /Charlie box/ a úplně vzadu 20. BS /Dog box/.

Na pozici Dog 6 se v combat boxu nacházel stroj B-17G s/n 42-38096. Ačkoliv B-17 byla konstrukcí firmy Boeing, tento konkrétní stroj byl vyroben firmou Douglas v kalifornském Long Beach v bloku 42-38084 až 42-3813. Desetičlenné posádce velel 2./Lt. Thayne L. Thomas.

 

Jediný z desetičlenné posádky kdo přežil výbuch letounu nad moravsko-slovenským pomezím u Šanova byl velitel  2./Lt. Thayne L. Thomas

 

Letoun 42-38096 v době, kdy létal u 99.BG

 

 

Posádka stroje 42-38096 dne 29.8.1944 - včetně prokliku na členy posádky /www.leteckabitvakarpaty.cz/

 

První pilot: 2/Lt. Thayne L. Thomas uniknul zajetí, viz evakuace letců 17.9.1944
Druhý pilot: 2/Lt. Carl S. Goodman † Slavičín
Navigátor: 2/Lt. William M. McDonough † Slavičín
Bombometčík: 2/Lt. Richard P. Hartman † Slavičín
Palubní mechanik: S/Sgt. Robert L. Brown † Slavičín
Radiooperátor: Sgt. William R. Mays † Slavičín
Levý boční střelec: Sgt. James J. Johnson † Slavičín
Pravý boční střelec: Sgt. Jerome Bauman † Slavičín
Spodní střelec: Sgt. Robert J. Flahive † Slavičín
Zadní střelec: Sgt. Dudley E. Standridge † Slavičín

 

Ačkoliv letci prodělali rozdílný počet operačních misí, výcvik v USA prodělali společně. Pilot 2/Lt. Thomas absolvoval dvanáct misí včetně té, při které došlo k sestřelení jeho letounu. Turnus zahájil 2.8.1944 misí nad Porte les Valences jako co-pilot a v této funkci letěl ještě čtyřikrát (dne 3.8.1944 letěl v osádce s pilotem 2/Lt. Weilerem). 2/Lt. Goodman letěl šest misí (poprvé 13.8.1944 nad Janov), 2/Lt. McDonough letěl třináct misí (poprvé 3.8.1944 nad Friedrichshafen), 2/Lt. Hartman letěl dvanáct misí (poprvé 31.7.1944 nad Ploešti), S/Sgt. Brown letěl osm misí (poprvé 13.8.1944), Sgt. Mays a Sgt. Johnson letěli deset misí (poprvé 6.8.1944 nad Le Pouzin), Sgt. Bauman absolvoval osm misí (poprvé 6.8.1944 také nad Le Pouzin), Sgt. Flahive letěl dvanáct misí (poprvé 31.7.1944 nad Ploešti) a Sgt. Standridge vykonal deset misí (poprvé 31.7.1944 nad Ploešti) /Jan Mahr "Vzpomínky na neznámé letce/

Mise probíhala bez problémů až do doby, kdy se americký svaz od jihu přiblížil k moravskému pomezí. Aniž by to američtí letci tušili, již krátce po deváté hodině ráno odstarovalo z německých letišť mezi Berlínem a Lipskem velké množství stíhačů Luftwaffe, zformovalo se a byli pozemním stanovištěm naváděni pomocí radarů na svaz. Šlo o mix strojů z hned několika stíhacích eskader. Byly to Messerschmitty Bf 109 a Focke-Wulfy Fw 190, které náležely JG 3, JG 5, JG 27, JG 53, JG 300 a JG 302. V okamžiku, kdy se americký svaz nacházel  nad hornatým územím Bílých Karpat došlo k úderu. Němci využili toho, že se v té době v prostoru nevyskytoval stíhací doprovod a zaútočili na konec svazu. Tam se nacházela právě 20. BG a několik opozdilců.

Prvotní útok zahájily Focke-Wulfy, odpálily na zadní bombardéry rakety W.Gr. 21 a následně zaútočily kanony. Postupně se do zteče přidaly i Bf 109, útok byl americkými letci popsán jako "velmi agresivní". 

Letoun Lt. Thomase byl zasažen mezi prvními. Raketa W. Gr. 21 explodovala mezi motorem č. 1 a 2 a zapálila vnitřní motor. Výbuch způsobil požár i v trupu a zranil několik členů posádky, některé možná i usmrtil. Požár na palubě se podařilo zvládnout, ale bylo jasné, že s jedním hořícím a jedním těžce poškozeným motorem na levé straně nelze dál pokračovat a letoun je odsouzen k zániku. Lt. Thomas se pokoušel spojit s ostatními členy posádky, ale interkom nefungoval. Pokusil se tedy dát příkaz k opuštění letounu palubním bzučákem. Navigátor, bombometčík  a mechanik měli již své padáky připevněny a přemístili se do radiosekce zkontrolovat, jestli jsou i ostatní připravení k výskoku. Situace to sice byla mizerná, pro letce schopné vyskočit  by znamenala zajetí, nicméně ještě nebyla nijak tragická. Právě v těchto okamžicích se ale osud od posádky Lt. Thomase odvrátil. Těsně před výskokem prvních členů došlo k explozi palivových nádrží a tím i celého letounu. Letoun se rozrhl na několik větších částí, které společně s těmi malými dopadly na několika místech jihovýchodně od obce Šanov v těsné blízkosti slovenských hranic. Sedm mrtvých těl nalezli Němci v lesích a na pasekách v okolí Šanova. Osmého našli v troskách a těžce zraněného devátého letce visícího na padáku na okraji lesa údajně zastřelil německý důstojník.

Němečtí vojáci ze Slavičínské posádky se u trosek "Big Time" (a jiných) onoho dne  s pýchou fotografovali. Proto se zachovalo docela dost fotografií. Na fotografiích lze vidět vyhořelé křídlo, které dopadlo v části zvané Jabloní, motor, který dopadl u chalupy rodiny Štefaniků a několik mrtvých členů posádky, u kterých vojáci pózovali.  /zdroj fotografií : Dana Nováková, Šanov via  Muzeum Slavičínska, www.leteckabitvakarpaty.cz/

 

 

Z celé posádky přežiil pouze velitel, Lt. Thomas. Exploze ho vymštila z paluby letounu do volného prostoru a částečně omráčila...Naštěstí se mu podařilo těsně nad zemí konečně nahmatat uvolňovač padáku a zatáhnout. S ne zcela otevřeným padákem dopadl na zem, těsně před dopadem si stihl všimnout hořící nádrže, která proletěla těsně kolem něj... Potlučen, s lehkými popáleninami se mu podařilo se z místa dopadu nenápadně vytratit a po několikatýdenní anabázi se za pomoci místních obyvatel dostal na Slovensko, do prostoru ovládaného povstalci SNP. Odtud byl z letiště Tri Duby dne 17.9.1944 evakuován na palubě B-17 zpět do Itálie.

 

Snímek tajně pořízený ve chvíli, kdy nákladní auto s mrtvolami letců zastavilo v Šanove u budovy celnice. Mrtví byli pochováni 31.8.1944 ve Slavičíně.

 

  Ze sta sestřelených letců  jich čtyřicet jedna zahynulo, padesát pět upadlo do německého zajetí, tři se dostali na Slovensko a odtud později během tajné mise OSS, do Itálie. Jednoho letce ukrývala moravská rodina až do konce války. Dvacet osm letců bylo pohřbeno v hromadném hrobě ve Slavičíně a zbylí na hřbitovech v obcích poblíž míst dopadů jednotlivých letadel. Mezi letci pohbenými 31.8.1944 ve Slavičíně bylo i devět z posádka "Big Time".  Exhumováni byli po válce, v r. 1946. Němci přišli o sedm letadel a dva jejich letci zahynuli. Při bombardování Ostravy byly bohužel zasaženy i obytné oblasti a zahynulo při tom 540 civilních osob.

 

Šanov, březen 2025

Prostor nazývaný Jabloní kde dopadlo křídlo a část trupu

 

Nad Šanovem, na okraji lesa kde rovněž dopadly části stroje byl těsně po válce p. Josefem Ščuglíkem zbudován skromný pomník, v r. 1982  přebudovaný Josefem Studenkou a Otto Žitníkem.

 

V roce 2002 bylo na jiném místě nad Šanovem instalováno "Letecké Srdce", umělecké ztvárnění sochaře Jaroslava Koléška, které má představovat letecký motor.

 

Muzeum M. Žitníka v Šanově

 

Artefakty z letouny "Big Time" v Muzeu v Šanově. Další lze nalézt v Městském muzeu Slavičín.

 

 Na místech, která mají vztah k letecké bitvě 29.8.1944 se každoročně scházejí nadšenci letecké jistorie, aby si připoměli památku zyhynulých amerických letců.

Rovněž tak na  Facebooku existuje skupina, vedená p. Romanem Sušilem která je zaměřená na Misi 263 : https://www.facebook.com/groups/mission263

 

 

Prameny:

Jan Mahr "Vzpomínky na neznámé letce" 2011

www.leteckabitvakarpaty.cz

Vlastimil Hela "Umírali i za naši svobodu, nezapomínáme" Svět Křídel 2014

 

 

 Pavel Krejčí 04.2025