Messerschmitt Me 262 W. Nr. ?
I./KG 51
Oblt. Heinz Strothmann
Žatec 7.5.1945
Ilustrační snímek Me 262 od KG 51
Znak KG 51 "Edelweiss". Původně bombardovací eskadra (Ju 88, Me 410) dostala své první Me 262 v polovině roku 1944 a podílela se na "Obraně Říše".
7.května 1945 probíhaly poslední boje na území okupovaného Československa. V bezprostředním okolí pražského ruzyňského letiště se nacházely jednotky Ruské osvobozenecké armády /ROA/ generála Vlasova i skupiny českých povstalců. Letištní plocha byla z několika směrů ostřelována. Piloti německé Luftwaffe ale byli odhodláni bojovat až do samého konce. Od časného rána z letiště startovaly německé letouny naložené pumami a vyzbrojené raketami, a snažily se potlačit nepřátelskou aktivitu. Jednou z jednotek, která tento den vykonala větší množství bojových letů byla I.Gruppe KG 51. Ještě před polednem ale bylo jasné, že Ruzyni není možno udržet. Proudové Me 262 Schwalbe byly naposledy doplněny palivem, vyzbrojeny a poté, co po startu "vyložily" svůj náklad přeletěly na nově budované letiště letiště Žatec. Jednotka přišla toho dne nejméně o dva stroje.
Před přistáním v Žatci havaroval Oblt. Heinz Strothmann (nar. 26.8.1912 Hattingen). Jeho stroji zřejmě během zatáčky na finále došlo palivo, letoun se zřítil a Oblt. Strothmann zahynul.
Oblt. Heinz Strothmann (na snímku ještě v hodnosti poručíka- Lt.)
Pilot I./KG 51, Oblt. Heinrich Haeffner ve svých pamětech popsal chaotickou situaci na Ruzyni a jejím okolí a následně Strothmannovu havárii u Žatce takto: Ráno (7. května) připravili technici k letu můj stroj. Když jsem se v kabině chystal k letu a chtěl spouštět motory, byli jsme náhle pod palbou (ROA). Odstartoval jsem a zaútočil na nepřátelskou pěchotu jižně od letiště bombami, raketami a kanony. Let trval od 5:25 do 6:10. Bomby a rakety zapůsobily a nepřátelé se stáhli. Technici připravovali letoun k opětovnému letu - natankovat, připevnit pumy a rakety, dobít kanony. V 10:25 jsem odstartoval k útoku do stejného prostoru...Když jsem se vracel a připravoval k přistání, vysunul jsem podvozek a klapky, ozvalo se v rádiu, že nepřátelské tanky jsou na východní straně letiště a ostřelují naše zaparkované letouny. Když jsem se přiblížil k letišti, už jsem je viděl. V kanonech jsem ještě stále měl munici, zamířil jsem na jeden z tanků a začal střílet...Viděl jsem jak hoří a zbývající tanky ujíždějí z letištní plochy směrem na západ. Dostal jsem ale několik zásahů a nešly mi zavřít klapky a podvozek...Jelikož z Ruzyně bych se po přistání už nedostal, zamířil jsem k Žatci. Spojení rádiem se zemí už nefungovalo, letěl jsem podle mapy...Oblt. Strothmanna jsem viděl, jak se pokouší přistát jen s jedním pracujícím motorem. Jeho Me 262 se v zatáčce náhle zřítil. Z trosek jsme vytáhli už pouze jeho mrtvé tělo. Jelikož jeho letoun nehořel, předpokládám, že mu došlo palivo. Uffz. Pöling se rovněž nevrátil z mise...(Pöling byl sestřelen u Ořecha, případ je ZDE ).
Hptm. Abrahamczik naproti tomu udává, že k nehodě došlo později, až kolem 17hod, letoun hořel a k místu dopadu se nemohli dostat, protože bylo obsazeno vzbouřenci.
Přesné místo dopadu stroje Oblt. Strothmanna se zatím nepodařilo nalézt (alespoň mě ne, a ani nevím o nikom jiném). Bude se nacházet někde v rozsáhlých polích severně od obce Staňkovice.
Oblt. Strothmann byl pohřben v masovém hrobu v Žatci. V devadesátých letech byl hrob přemístěn na Pohřebiště německých vojáků v Mariánských Lázních. Strothmannovo tělo ale nebylo mezi identifikovanými, je alespoň zmíněn v Pamětní knize.
Pár slov k osobě Heinze Strothmanna:
Heinz Strothmann (nar. 26.8.1912 Hattingen)
V roce 1941 veden jako příslušník letecké školy A/B 33 (FFS A/B 33), která je dne 10.5.43 přejmenována na Blindflugschule 10. Jelikož je zde veden až do roku 1943, určitě tu nepůsobil jako žák, pravděpodobně ale jako instruktor. V červnu 1943 je převelen do nespecifikované letecké školy v Brandenburg-Briestu, 1.9. 1943 povýšen do hodnosti Oberleutnant (poznámka 1.) a v dubnu 1944 byl převelen k 11./KG 51. Ta má v té době ve výzbroji Me 410, ze kterých přechází na Me 262.. Letci u IV./KG 51 prodělávají výcvik na proudové Me 262 a ti pak postupně přecházejí k I./KG 51 a II./KG 51, které jsou nasazeny do intenziví bojové činnosti, jako první útvar Luftwaffe, plně vyzbrojený tímto typem. To je i případ Heinze Strothmanna, který je v prosinci 1944, patrně po prodělaném výcviku na typ Me 262, převelen k 2./KG 51. Zde se prokazatelně zapojil do bojových akcí na konci prosince 1944 a i v lednu 1945. U 2./KG 51 je sice oficiálně veden od 1.1. 1945, ovšem létal u ní již v prosinci 1944, takže není vyloučena jeho osobní účast na operaci Bodenplatte, jelikož I./KG 51 se této akce zúčastnila nasazením asi 21 ze svých 30 stíhaček Messerschmitt Me 262.
Dne 10 ledna. 1945, navzdory špatnému počasí, podporovalo 12 stíhaček Me 262 z l./KG 51 německý pozemní útok v okolí Hagenau v Alsasku/Lotrinsku. Oblt. Heinz Strothmann se po návratu z této akce pokusil přistát v na letišti v Giebelstadtu pouze s jedním fungujícím motorem, ale příďové kolo jeho Messerschmittu se nevysunulo. Pokusil se o další oblet letiště, ale s vysunutým podvozkem a vztlakovými klapkami a jedním fungujícím motorem se mu to nezdařilo. Ve výšce asi 30 m se stroj naklonil po křídle, letadlo se střemhlav zřítilo k zemi a okamžitě vzplanulo. Po dosažení místa havárie Strothmannovi spolubojovníci s úžasem zjistili, že utrpěl pouze šok, drobné modřiny a popáleniny a hlubokou řeznou ránu v zadní části hlavy. Jinak přečkal tuto děsivou nehodu bez úhony. Jeho stroj Me 262A-2a, trupové označení 9K+CK, W.Nr. 170 119, byl vyhodnocen jako poškození v rozsahu 95 procent, tedy totálně odepsaný.
Heinz Strothmann se po nehodě asi brzo zotavil, jelikož máme zaznamenané jeho další bojové lety u 2./KG 51 v březnu 1945.
24.4. 1944 jsou zbylé stroje KG 51 s piloty převeleny do Mnichova Riemu ke Gallandově JV 44 a KG 51 má být zrušena. Tam se ocitá, po přeletu zbylých Me 262 i Heinz Strothmann. Velení však rozkaz k rozpouštění KG 51 zruší a 29.4. 1945 převzala skupina devíti pilotů od KG 51 (poznámka 2.), od JV 44, zpět Me 262 a začal její přesun do Prahy. 30.4. 1944 v Ruzyni přistává 9 strojů a od tohoto okamžiku je tento útvar veden v dokumentech Luftwaffe znovu jako I./KG 51. 1.5. 1945 jsou některé jejich letouny (pokud ne všechny) upraveny dřevěnými kolejnicemi pro nesení raket R4M.
Dne 5.5. 1945 začíná Pražské povstání. 6.5. 1945 máme záznam o intenzivním nasazení Me 262 proti povstalcům a vojskům generála Vlasova. Letci KG 51 se těchto bojových letů zúčastnili, ovšem počet bojeschopných Me 262 postupně klesal, hlavně z důvodů napadení Ruzyně oddíly ROA, které část Me 262 na letištní ploše poničili a vyřadili z provozu.
7.5. 1945 startují z Ruzyně zbylé stroje Me 262 k dalším bojovým akcím, s úkolem bojově zasáhnout proti jednotkám ROA útočí na jejich základnu. Jeden z těchto pilotů je i Oblt. Heinz Strothmann. Jeho let skončit tak, jak je uvedeno výše.
Zdroje:
Chronik des Kampfgeschwaders 51 „Edelweiß“ – Jan Horn
Me 262 BOMBER AND RECONNAISSANCE UNITS - Robert Forsyth, EDDIE J CREEK
Messerschmitt Me 262s of KG & KG(J) units -David E. Brown, Aleš Janda, Tomáš Poruba, Jan Vladař
Avions_n.45_2017
Poznámky:
Poznámka 1
U povýšení k 01.09.43 je poznámka „Kr.O./Fl.“, což je Kommando der Reserve-Offiziere/Flieger (velitelství záložních důstojníků letectva). Heinz Strothmann byl veden jako potenciální rezerva velitelského sboru nižší letecké jednotky.
Poznámka 2:
On 30 April nine jets led by Hauptmann Abrahamczik, commander of 2./KG 51, transferred from Horsching to Prague-Ruzyne airfield. The eight other pilots were Hauptmann Otto Christoph, Oberleutnant Heinz Strothmann (2. Staffel), Leutnant Batel (Stab I./KG 51), Oberleutnant Haeffner (2. Staffel) Leutnant Anton Schimmel (1. Staffel), Oberfeldwebel Hans-Robert Frohlich (10. Staffel), Oberfeldwebel Helmut Bruhn (1. Staffel) and Unteroffizier Eberhard Pohling (6. Staffel). Upon their arrival at Prague-Ruzyne at 2100 hrs, they were placed under the command of Oberstleutnant Hogeback and some, if not all, of their aircraft were fitted with wooden underwing launch racks for 55 mm R4M rockets. The KG 51 pilots could not believe their eyes at the 'peacetime conditions' existing on the airfield, with German aircraft neatly lined up in the open.
Částečně dokončené letiště Žatec na leteckém snímku z r. 1947. Betonová dráha o rozměrech 1600x40m umožňovala provoz letounů Me 262 a Ar 234. Letiště bylo po r. 1951 rozšířeno a stalo se domovem hned několika stíhacích pluků, asi ten nejznámější byl 11. slp. V letech 2003-2007 bylo letiště "vyzmizíkováno" a přeměněno na průmyslovou zónu.
Prameny:
Messerschmitt´s Me 262 of KG &KG (J) units JaPo 2010
vrtulnik.cz
archiv Karel Novák /SLA Most/
archiv Martin Šíla
Pavel Krejčí 9.2025