Messerschmitt Bf 109G-10 W. Nr. 150993
2./KG(J)6 ?
Uffz. Karl Weber ?
Horoušany okr. Praha-východ 31.3.1945
Ilustrační kresba Messerschmitt Bf 109G-10 I. Gruppe KG(J)6. /Eduard MA/ Model tohoto stroje v měřítku 1/48 lze zakoupit v edici Profipack
V sobotu 31.3.1945 vzlétl ze základen v jižní Itálii svaz bombardérů 15. USAAF s cílem napadnout seřaďovací nádraží v rakouském Linci. Společně s nimi odstartoval stíhací doprovod tvořený Lightningy a Mustangy od 305. a 306. Fighter Wing. Akce tohoto svazu byla zkomplikována nepříznivým počasím. Primární cíl bombardovala pouze část svazu a protože tato akce se odehrála mimo území okupovaného Československa, je mimo okruh zájmu Letecké Badatelny, nebudu se jí více věnovat. Důležité je, že ten samý den odstartovalo kolem poledne dalších padesát jedna Mustangů 31.Fighter Wing, které měly napadat příležitostné cíle v prostoru Řezno-Plzeň-Praha.
31. Fighter Wing, to nebyli žádní amatéři, byla to stíhací skupina, která v rámci 15. letecké armády dosahovala nejlepších výsledků, co se sestřelů letounů Luftwaffe týče. Skládala se z velitelského štábu (HQ), kterému velel C.M.McCorkle (válku zakončil s 11. sestřely), a tří squadron: 307. FS (velitel J.L. Brooks-13 sestřelů), 308.FS (velitel J.J. Voll-21 sestřelů) a 309. FS (velitel F.J. Dorch-8.5. sestřelů). Skupina se během akce rozdělila a působila v rámci jednotlivých squadron ve vymezeném prostoru v době mezi 13.50 až 15.15. Nás zajímá 309. FS, protože ta se vydala k Praze. Její trajektorie se následně osudově protnula s německou eskadrou KG(J)6, respektive její I. a II. Gruppe. Tato původně bombardovací eskadra procházela od konce roku 1944 transformací na stíhací. Cílem bylo přeškolení personálu na nejnovější Me 262, které pak měly napadat americké bombardovací svazy, které decimovaly území Říše. Jelikož tryskové Schwalbe nebyly v dostatečném počtu k dispozici, bylo rozhodnuto přeškolit piloty nejprve na Bf 109 a teprve později na Me 262. Přeškolování probíhalo na letištích Kbely (I. Gruppe) a Klecany (II. Gruppe).
Kolem 14. hodiny se americké Mustangy objevily nad Prahou. Dle souhrnného hlášení operačního štábu Luftwaffe byl vydán příkaz ke startu hotovosti k ochraně letišť. Ten se dostal ke KG(J)6 pozdě, v té době se už Mustangy blížily k letišti v Klecanech. Nicméně, z Klecan stihly odstartovat dva Schwarmy, tedy osm Bf 109, ze Kbel pravděpodobně odstartovalo dalších devět Messerschmittů (není zcela jisté, jestli se I. Gruppe po náletu na kbelské letiště 25. března nepřesunula rovněž do Klecan). Všechny výhody byly od začátku na straně Američanů. Zkušenosti, výška, rychlost, situační přehled. Následná bitva, která se rozpoutala měla proto jednoznačný průběh. Stroje KG(J)6 byly v krátké době doslova smeteny z oblohy, Američané neutrpěli jedinou ztrátu, s vyjímkou jednoho Mustangu, který nouzově přistál na letišti nedaleko Zadaru. Celkově si Američané nárokovali 18 sestřelů, skutečnost je ale skromnější, pravděpodobně 9 sestřelených Messerschmittů. Některé sestřely jsou již na Badatelně popsány.
Jedním ze dvou sestřelených strojů I. Gruppe byl Bf 109G-10, který pilotoval Uffz. Karl Weber. Svědci, kteří událost viděli ze země popsali, že spatřili německý Messerschmitt, který se zoufale snažil unikat americkému Mustangu směrem na východ. Zazněla střelba šesti kulometů Browning M2 amerického stíhače, z Messerschmittu se vyvalil černý dým. Pilot stihl vyskočit na padáku, neřízený letoun dopadl asi 500 metrů jižně od obce Horoušany a zaryl se do země. Vrak následně shořel. Pilot přežil, trosky stroje za několik dní odvezli němečtí vojáci na nákladním voze. Uffz. Weber měl toho dne štěstí, které postrádalo tolik jeho kamarádů. Potvrzeno je sestřelení celkem devíti německých stíhaček, ale není zcela vyloučeno, že jich bylo i víc, záznamy z onoho dne jsou jen torzovité. Právě nedostatek podkladů vnáší do přesného průběhu a následků letecké bitvy 31. března řadu otazníků a identifikace Messerschmittu zříceného u Horoušan je založena na vylučovací metodě. S největší pravděpodobností to byl Weberův stroj, jistotu založenou na písemném podkladu ale nemáme. Některé zdroje uvádějí, že Weber nouzově přistál na rozestavěném letišti severně od Vodochod. V tom případě by se u Horoušan muselo jednat o desátý sestřel a zatím neznámého pilota.
Místo dopadu stroje jižně od obce Horoušany, v blízkosti el. vedení.
Zbývá jen dodat, že KG(J)6 se po debaklu z onoho 31. března již nikdy nevzchopila a do konce války již nebyla operačně nasazena. Události toho odpoledne pro ni znamenaly v podstatě její zánik. Velení po Hptm. Ervinu Zölnerovi (sestřelen u Libčic) převzal Oblt. Witold Kierzek, který dne 9. dubna 1945 přijal rozkaz k rozpuštění I. a II. Gruppe KG(J)6.
Prameny:
J. Šašek "Letecké bitvy nad Prahou a okolím v r. 1945", nakl. Svět Křídel 2024
Pavel Krejčí 10.2025