Aero L-29 Delfin "1420"
1. lšp VVLŠ, 5. letka
mjr. Pavel Kováč
mjr. Osvald Plch
pohoří Vtáčnik, Banskobystrický kraj
24.4.1985
Jediná známá fotografie "1420" pochází z archivu p. Radka Paličky. L-29 Delfin je na ní zachycený při tom, pro co byl určen, tedy k počátečnímu výcviku nových letců. Vzadu "vysmátý" instruktor, vepředu soustředěný žák. Z fotografie je patrné, že stroj měl již hodně za sebou. Do konce plánované životnosti (2700 hodin) v době havárie mu zbývalo již jen cca 50 hodin.
Dne 24. dubna 1985 v 8.58hod narazil do zalesněného svahu v kopcovitém terénu pohoří Vtáčnik, asi 40 km jihozápadně Banské Bystrice letoun L-29. I když se jednalo o cvičný stroj, který spadal pod 1. letecký školní pluk VVLŠ, oba členové posádky byli velmi zkušení letci - instruktoři.
Mjr. Pavel Kováč byl pilot 1. třídy, starší učitel létání, v odborných přezkoušeních i politicky (v té době důležitá nezbytnost) hodnocen výborně. Nalétal celkem 1335 hodin, z toho na L-29 937 hod.
Mjr. Osvald Plch, pilot 1. třídy, starší učitel létání, hodnocen jako velmi dobrý pedagog a instruktor. Nikdy se u něj neprojevovaly sklony k letecké nekázni. Nalétal celkem 4150 hod., z toho na L-29 2011 hod.
Letoun L-29 v. č. 561420 byl vyroben 31.5.1965. Z plánovaného resursu 2700 hodin vyčerpal 2649,50 hodin. Jednalo se tedy o téměř dolétaný stroj. Motor M 706 měl odpracováno 499 hod., zbytek resursu činil 353,53 hod.
Průběh letu
Posádka mjr. Kováč /mjr. Plch měla za úkol 24.4.1985 přeletět s "1420" do Košic, kde jeden z členů osádky převezme jinou L-29 a oba stroje se vrátí zpět do Piešťan. Zástupce velitele 5. letky 1. lšp mjr. Štanga vydal příkaz provést přelet do Košic v 11 hodin ve výšce 3350 m, pro cestu zpět byla stanovena výška 3650 m. Rozkaz byl vydán 23.4. dopoledne a let byl naplánován přes LSŘL. Asi v 16 hod. požádal mjr. Plch telefonem pomocnici SŘL, aby plán letu změnila na vzlet v 08.30 hod. Následujícího dne ráno se osádka připravovala k přeletu a proběhly všechny náležitosti. Letovod letky zkontroloval navigační přípravu posádky a proběhlo seznámení se stavem počasí. To nebylo nijak valné, bylo zataženo s nízkou oblačností, která zakrývala vrcholky kopců po trati, v noci prošly přes Slovensko sněhové přeháňky, které zvláště na kopcích utvořily asi 30 mm vrstvu sněhu. Velitel odloučené části posádku na nepříznivé podmínky upozornil a připustil změnu výšky letu. Posádka měla po vzletu zvážit možnost letět ve výšce 300 m nad terénem namísto plánovaných 3350 m s tím, že nesmí vlétnout do oblačnosti a pokud by podmínky byly nevyhovující, nebo se tvořila námraza, má se vrátit. Nařídil rovněž kontrolu kyslíku pro případ, že posádka L-29 bude nucena nastoupat nad oblačnost a pokračovat ve střední výšce.
Letoun odstartoval v 8.49 hodin, v 08.51 dostal velitel letounu mjr. Plch pokyn "05 zatáčkou doleva cez vzdialenů na trať", na což mjr. Plch odpověděl "Já 7405 som severně, povolte doprava po štartě". ŘL zatáčku doprava povolil. To bylo poslední radiofonní spojení, které bylo navázáno. Jak přesně let dále probíhal není známo, protože radarový symbol letounu splynul ŘL s okolními kopci. Je zřejmé, že posádka si vybrala variantu nízkého letu za dohlednosti země ve 300 metrech. Pravděpodobně v nízkém letu vlétla následně do oblačnosti a v 8.58 narazila do kopce. Místo katastrofy se nachází v katastru obce Horná Ves, okres Prievidza, v pohoří Vtáčnik, asi 500 m jihozápadně kóty Zadný Kĺak u vrcholku Plešina (1087 m.n.m.). Stroj sesekal koruny stromů a následně kmeny v prudkém svahu porostlým bukovým lesem v kurzu 075° a narazil do země. Trosky byly rozptýleny na ploše asi 200x80 metrů. K úmrtí obou letců došlo okamžitě, ještě během kontaktu se stromy, před nárazem do země.
K havárii došlo v odlehlé části katastru obce Horná Ves, vzdálené od obydlených míst a nikdo v okolí ji nezaznamenal. Pátrání po letounu a jeho osádce bylo zahájeno v 9.50 hod. Byla aktivována letecká pátrací a záchranná skupina útvaru, LPZS s vrtulníkem MI-8 od 51. vrp a o pomoc byla požádána i LPZ sovětského letectva z letiště Sliač. Zapojena byla rovněž VB (pro ty mladší - Veřejná Bezpečnost, ekvivalent dnešní PČR, ale s trochu drsnějšími manýry).
Místo letecké nehody bylo nalezeno ve 13 hod osádkou vrtulníku MI-8 LPZS, která na místo navedla pozemní pátrací jednotky. Ostatky úpilotů byly odvezeny ještě téhož dne večer k lékařské expertýze, na místě si vybalili "nádobíčko" vyšetřovatelé z Vyšetřovací komise, která byla operativně ustanovena.
Sesekané vršky stromů. Letoun letit při nárazu s mírným levým náklonem
Části stroje oddělené ještě před nárazem do země
Část pravého křídla s podvozkovou nohou
Část laminátového krytu s číslem letounu
Páka POM
Část trupu s brzdícím štítem
Soupis zničeného materiálu
Za bezprostřední příčinu nehody bylo označeno nesprávné rozhodnutí velitele osádky mjr. Plcha, který nedocenil nebezpečný stav počasí a nepřerušil provedení úkolu ani nepřešel na let podle přístrojů a nenastoupal do bezpečné výšky. Za spolupůsobící příčinu byla označena snaha posádky splnit úkol co nejdříve a změna času vzletu na dřívější hodinu. Tím byla zkrácena doba, po kterou se posádka na let připravovala na úplné minimum.
Jak už to tak bývá, komise šla důsledně po dalších, vedlejších a spolupůsobících příčinách, hledala spoluviníky a také je našla. Nedostatky byly zjištěny u prakticky všech osob, které se mohly podílet na kontrole připravenosti osádky, seznam "´hříšníků" je ve vyšetřovacím spise na celou stránku formátu A4.Že si komise nebrala servítky, o tom svědčí některá až bizarní obvinění. Například Zástupce náčelníka VVLŠ pro letecký výcvik plk. Z.K. se dopustil toho, že cituji: " V době letecké nehody byl přítomen u 1. lšp na letišti Přerov a neučinil včas potřebná opatření k zákazu přeletu v rychle se měnícím počasí". Nesporným faktem je, že to byla samotná posádka, kdo učinil nesprávná rozhodnutí. To se prostě v letectví stává, zvlášť když jde o vyhodnocení počasí, které je "na hraně", nebo se rychle mění. Oba letci za to bohužel zaplatili daň nejvyšší.
Na místě nehody - 15.10.2025
Pamětní kříž na místě nehody a deska připomínající leteckou katastrofu. Místo není označeno v žádných mapách, za informace o jeho poloze děkuji panu D. Kollarovi.
K místu nehody se lze dostat z několika směrů. Já jsem zvolil výstup z východní strany pohoří, z obce Kľak. (obce Kľak a sousední Ostrý Grůň jsou zapsány do místní historie jako místo tzv. Krvavé neděle a je zde umístěn monumentální pomník který stojí za shlédnutí. 21. ledna 1945 na obě obce zaútočila protipartyzánská jednotka Edelweiss a příslušníci Pohotovostních gard a Heimatschutzu. Byla to pomsta za pomoc místních obyvatel partyzánským skupinám. Zabito bylo 64 obyvatel - 26 mužů, 26 žen a 12 dětí).
Pokud by si někdo chtěl postavit zmenšenou L-29 má na výběr hned několik stavebnic v měřítcích 1/72, 1/48 nebo 1/32. Nejkvalitnější je nepochybně 1/32 od české firmy HPH Models, která nabízí právě "1420". /Zdenek Šebesta/
Prameny:
Zpráva o vyšetřování letecké nehody - VUA Praha
Pavel Krejčí 11.2025