Mi-8PS-9         B-8428

Letka FMV

mjr. Milan Fabík †

mjr. František Mihalík †

pplk. Samuel Ďurč †

prof. MUDr. Pavol Novák †

Viera Husáková †

Bratislava- Ivánka   20.10.1977

 Mi-8 letky FMV - ilustrační snímek

20. října 1977 se v blízkosti světelné naváděcí řady dráhy 22 letiště Bratislava zřítil vrtulník MI-8PS (salon) patřící Leteckému oddílu Federálního Ministerstva Vnitra. Při tragické události došlo k úmrtí celé posádky a rovněž přepravovaných osob. Jednou z nich byla Viera Husáková- manželka tehdejšího  prezidenta ČSSR Gustáva Husáka. O tom, jaký to byl průšvih svědčí i to, že v některých jinak naprosto exaktních dokumentech k uvedené nehodě není Věra Husáková radši vůbec zmíněna a v některých se mluví pouze o "jiných osobách na palubě, které byly usmrceny". Vyšetřovací spis ke katastrofě byl zpřístupněn teprve  v r. 1999 a je mimořádně obsáhlý. Probrat se ním a vyfiltrovat důležité informace je opravdu hodně náročné. Obsahuje desítky výpovědí, protokolů a množství fotografií. Za nehodou zcela jistě nestálo žádné spiknutí, přesto je vidět, že vyšetřovací aparát se nacházel ve stavu určité paralýzy z tohoto průšvihu a všichni velice vážili co ve spisech uvedou. Zároveň jsem narazil i na několik překvapivých informací, které uvedu na konci. 

Vrtulník MI-8PS-9 registrace B-8428 (v. č. 10828) byl vyroben v r. 1974 a ještě téhož roku zařazen do služby u LO FMV. Zkratka PS-9 znamená "polosalónní, 9 osob". Druhou variantou byla PS-11. Stroj sloužil pro přepravu státních činitelů, dnes by se řeklo - pro přepravu státních VIP.

Posádka vrtulníku:

kapitán stroje mjr. Milan Fabík v kabině MI-8 (na snímku vpravo)

Velitel vrtulníku:  mjr. Milan Fabík (nar. 1940). Pilot kvalifikovaný létat Mi-2, MI-4, Mi-8, instruktor, zkušební a zalétavací pilot vrtulníků. Původně vojenský pilot ( absolvoval LU Košice), pilot 1. třídy, v armádě instruktor na MI-1 a MI-4. V roce 1970 přijat k Leteckému oddílu FMV. To muselo znamenat jediné- že byl opravdu dobrým pilotem a byl "politicky spolehlivým". V r. 1973 měl na svědomí závažnou mimořádnou událost. Jako velitel vrtulníku MI-8P B-8223 rozhodl o přistání na zamrzlém povrchu Vrbického plesa. Posádka vypnula motory a odešla na břeh. Pod vrtulníkem se prolomil led a stroj se potopil. Vrtulník byl odepsán, na vyprošťování se muselo podílet ženijní vojsko. Fabíkovi byla za tento malér pozastavena letecká činnost. Po dodatečném výcviku mu byla 18.2. 1975 činnost opět povolena. Celkem nalétal 2898 hodin, poslední let v trvání 2 hodin měl den před katastrofou. 

Druhý  pilot:mjr.  František Mihálik (nar. 1935). Kvalifikace u LO FMV - velitel MI-2 a Mi-4. Původně létal u armády, Mi-1, Mi-2, Mi-4 a  MI-8. Od r. 1972 v LO FMV. Jako velitel mohl létat pouze VFR, na lety IFR byl zařazován do funkce druhého pilota.

Palubní technik: pplk. Samuel Durč . V roce 1976 byl jmenován náčelníkem Leteckého oddílu Ministerstva vnitra, tuto funkci vykonával až do nehody. Nalétal 2 748 hodin.

Cestující:

Prof. Pavol Novák, lékař prominentů SANOPS,  hlavní chirurg bratislavského Státního sanatoria 

Viera Husáková

Narodila se 14. června 1923 jako Viera Čáslavská v české rodině žijící v Bratislavě. Vystudovala právnickou fakultu, vstoupila do KSČ, od roku 1948 pracovala jako novinářka.

Překládala z francouzštiny a němčiny. Z prvního manželství s právníkem Jozefem Millerem měla dvě děti. (Gustáv Husák měl z prvního také dvě, jeho manželka zemřela v r. 1966)

Gustáva Husáka si vzala v roce 1973. Ke sňatku přispělo pozvání k návštěvě země od indické premiérky Indiry Gándhíové. Ta myslela, že je Husák ženatý, a tak do Indie zvala i jeho manželku. Z neveřejného svatebního obřadu neexistují žádné fotografie.

Svoje zvyky nezměnila ani jako první dáma. Žila dál v Bratislavě, běžně chodila bez ochranky a nepotrpěla si na oficiality.

Viera Husáková (1923-1977) a prezident ČSSR Gustáv Husák (1913-1991) 

Předehra tragédie

Viera Husáková odletěla 17. října 1977 vládním speciálem do Košic, kde ji a její sekretářku Blanku Schmizingovou  vyzvedl řidič a osobní "bodyguard" v jedné osobě- por. Jaslovský. Ten obě odvezl do lázní Bardejov, kde se ubytovaly v apartmanech v lázeňské vile Carola. Viera Husáková  měla v SANOPS v Bardejově absolvovat dvoutýdenní ozdravný lázeňský pobyt. 

Pacienti SANOPS (Státního sanatoria pro nomenklaturní kádry) a jejich rodinní příslušníci měli oproti "pracujícímu lidu" celou řadu výhod. Staral se o ně zvlášť vyčleněný lékař a pokud šlo o opravdu vysokého stranického či ústavního činitele (a JUDr. Gustáv Husák splňoval obojí), věnoval se jim osobně ředitel lázní MUDr. František Radač.

V den tragédie  po dopoledních procedurách oznamuje V. Husáková  řediteli Radačovi, že přesvědčuje svého manžela, aby také přijel. Kolem 13. hodiny  se vrací se skretářkou  B. Schmizingovou na oběd do vily Carol na oběd. Silně krátkozraká Husáková nezaregistruje jeden schod a upadne. Sekretářka ji za pomoci jedné pracovnice vily odvede na pokoj, kde si Husáková  stěžuje na bolest v levém rameni.

Pobledlou Husákovou spatří její bodyguard a ptá se, co se stalo. Tím se začně roztáčet spirála horlivosti, která vede až k nehodě. Husáková je odvezena do bardějovské nemocnice, mezitím se po nejbližším okolí rozkřikne, že "měla úraz". Telefony se rozdrnčí, a ačkoliv rengenové snímky odhalují pouze naštípnutou kost se kterou by si poradili lékaři v Bardějově, začíná velká "záchranná operace".

Různí slouhové systému kolem prominetních osob se snaží předvést svoji aktivitu a tak z Bratislavy ono pozdní odpoledne vyráží vrtulník Mi-8 s lékařem prof. Pavolem  Novákem na palubě. Ten ještě před odletem mluví se svým nadřízeným, který ho výslovně žádá, aby vše zvážil, a pokud nepůjde o nic vážného V. Husákovou nechal léčit v Bardejově.

Osobní strážce Jaslovský zatím nechal ve spolupráci s místním oddělením Veřejné bezpečnosti vyprázdnit parkoviště u lázní, aby měl vrtulník s lékařem kde přistát. Požadoval také policejní hlídku, která by helikoptéru celou noc strážila. Nečekal totiž, že by se stroj vracel za tmy do Bratislavy.

Vrtulník po přistání v Bardějově ponechává spuštěné motory, protože posádka počítala s tím, že V. Husáková tam již bude v autě čekat na jejich přílet a oni se hned budou vracet do Bratislavy. Ke spěchu je závažný důvod- posádku tlačí čas, blíží se soumrak, noční let VFR není možný a trať Bardějov-Poprad-Bratislava není dle tehdejších předpisů za IFR možná, protože není popsána v AIP. Na parkovišti je však pouze přistaveno auto s řidičem, které nakládá prof. Nováka a odváží ho za pacientkou. Tam prof. Novák rozhoduje o převozu do Bratislavy přesto, že V. Husáková letět nechce a radši by zůstala v lázních. Lékař je však nesmlouvavý, takže V. Husáková si pouze bere nejdůležitější věci, a v doprovodu prof. Nováka jede k vrtulníku.  Přes stažené okno u auta se ještě Schmizingové zeptala, jestli je ochotná se s ní do lázní vrátit a léčbu dokončit. Ta jí to přislíbila. První dáma počítala s tím, že se do Bardejova vrátí už v pondělí. Novák, který to zaslechl, jí však sdělil, že to bude nejdřív za dva týdny.

Osudný let

V 17:13 vrtulník startuje. Následuje mezipřistání v Popradu pro doplnění paliva. Pak opět start po němž  se posádka dozvídá nepříjemnou skutečnost. Problém není jen nadcházející noc, ale také stav počasí. V Bratislavě padla mlha, vrstva není silná, pouze do 100m , ale dohlednost při zemi činí pouhých 50 metrů, vertikální dohlednost 30 metrů. Vrtulník letí v cestovní hladině 1700 metrů a 2. pilot si začíná připravovat alternativu- kromě Bratislavy žádá o připravení aut v Piešťanech pro případ, že nebudou moci přistát. Posádka je nastalou situací tlačena let dokončit v Bratislavě a  je tak i rozhodnuta učinit. Velitel stroje mjr. Fabík se rozhoduje přistát, byť v Bratislavě je již počasí hluboko pod minimem a letiště zastavilo kvůli mlze provoz. Po sestupu z cestovní hladiny žádá o radarové navádění PAR a protože vrtulník není vybaven systémem ILS oznamuje, že provádí přiblížení na dvě NDB  (OSP). 

V 19:20:10 přechází posádka vrtulníku na frekvenci PAR Bratislava Presný. První přiblížení nevyšlo, vrtulník provádí go-around a posádka je stanovištěm APP vektorována pomocí radaru ve výšce 400m GND na devátý kilometr prodloužené osy dráhy 22. Na ose se nachází v 19:30:20, klesá, a z výšky 300m zahajuje druhý sestup. Až do vzdálenosti 4 km od prahu dráhy probíhá vše standardně, řídící na PARu vydává pouze pokyny k drobným korekcím kurzu. Pak se začnou projevovat chyby v pilotáži, posádka provádí opravy kurzu nepřesně a klesá  pod OCL 105m (minimální povolená výška). Mizí řídícímu z radaru, pak prudce stoupe a objevuje se na ose. Stoupe nad sestupovou rovinu, řídícím je upozorněna "Jste vysoko nad rovinou". Ve vzdálenosti 2 km od prahu dráhy posádka  vidí naváděcí řadu (pozn. známý fenomén- kdy je dráha šikmo z výšky vidět, ale zmizí v okamžiku vlétnutí do přízemní mlhy) a slovy "Svítivost, prosím vás, trochu stáhnout!" žádá o její ztlumení. Vrtulník vlétá do přízemní mlhy. Řidící intenzitu světel stahuje, z paluby se ozve "To je moc, to je moc!". V 19:45:35  dává řídící pilotovi vzdálenost od prahu, v tu chvíli ale  něco vysílá i posádka, na magnetofonovém záznamu nebylo rozklíčováno co to bylo. Krátce nato vrtulník prudce naráží v mlze  přídí do země...Dopad není pro mlhu nikým pozorován. Řídící volá několikrát vrtulník, ale marně, nevidí ho ani na obrazovce radaru. V 19:37 je vyhlášena hasičům na letišti "místní pohotovost", v 19:40 stav "DETRESFA", tedy údobí tísně. Mlha je ale taková, že nalezení vrtulníku trvá další třičtvrtě hodiny, přesně do 20:35. Jeden ze záchranářů ucítil ve vzduchu letecké palivo, tak se vydal proti větru a trosky našel. V tu dobu je už úplná tma...Trosky stroje jsou nalezeny 300 metrů před prahem dráhy, 80 metrů vlevo od osy. Posádka stroje, tedy oba piloti a palubní technik byli vymrštěni nárazem z  roztříštěné kabiny. První dáma ČSSR Viera Husáková seděla v křesle vzadu v trupu a utrpěla těžký úraz hlavy s krvácením do mozku a zlomeniny žeber. V době nalezení trosek již nežila. Profesor Novák byl v kritickém stavu odvezen do nemocnice, kde zakrátko zemřel.

Vrtulník dopadl značnou rychlostí pod velkým úhlem nedaleko naváděcí řady dráhy 22. Rozdrcená posádka byla nalezena mimo trosky, Viera Husáková a její lékař prof. Pavol Novák byli vytaženi z trupu až téměř po hodině od nehody. 

Kolem půlnoci byl o smrti své manželky předsedou vlády Štrougalem informován prezident Gustav Husák. Ten již večer několikrát  volal operačnímu důstojníkovi a ptal se, kdy jeho manželka přiletí. Muž na druhé straně telefonní linky vždy jen sdělil, že nemá žádné zprávy. Podle vzpomínek lidí, kteří se pohybovali v Husákově  okolí, informaci přijal po svém- aniž by hnul brvou. Její smrt ho ale velmi zasáhla a velmi ji vnitřně prožíval, měl s ní hlubohý vztah. Projevil přání ji vidět, s pitvou ale nesouhlasil, pouze s rengenovými snímky ostatků. „Husák byl introvertní, velmi uzavřený člověk. S málokým vedl rozhovory soukromějšího charakteru. Viera Husáková byla jednou z těch, kterým se mohl svěřit. Navíc mu dodávala i určitou empatii. Když se dělaly stranické prověrky, právě Viera se v různých případech přimlouvala, aby Husák zasáhl a některým lidem pomohl. Po jejím tragickém odchodu se z něj stal velice osamocený člověk", uvedl autor Husákovy monografie Michal Macháček.

Vyšetřování

K vyšetření nehody byla ustanovena komise, které předsedal federální ministr dopavy ing. Blažek. Komise odjela ještě v nočních hodinách na místo události a nastalo stranicky přísně sledované vyšetřování.

Trosky pilotní kabiny byly podrobeny expertýzám. Závada na letových přístrojích nebyla prokázána. 

Za příčinu letecké katastrofy byly označeny především chyby kapitána vrtulníku mjr. Milana Fabíka. Ten se rozhodl, že let z Bardějova uskuteční přesto, že věděl, že do Bratislavy doletí až v noci. Let se měl uskutečnit za VFR DEN, posádka během letu sice využívala traťové radionavigační prostředky, pro přístrojové přiblížení ale měla k dispozici jen 2 NDB, stroj nebyl vybaven systémem ILS. V době pokusů o přiblížení byla dráhová dohlednost pouhých 50 metrů, vertikální dohlednost 30 m, tedy opravdu hustá mlha. (pro porovnání- minimální dohlednost pro let vrtulníku za ZVFR je 800m!). Bylo dále konstatováno, že na vzniku nehody se pravděpodobně podílela i posekaná kukuřice v blízkosti naváděcí řady, která se proudem od rotoru společně s prachem  zvedla a ztížila prostorovou orientaci posádky. 

Povětrnostní podmínky v době přiblížení na přistání na Letišti Bratislava Ivanka byly naprosto nevhodné pro přistání a již předem vylučovaly úspěšné dokončení přistání,“ uzavřel ve zprávě z 15. listopadu 1977 podplukovník Juraj Gbúr.

 Záběr ze zkoušek vlivu zvířené kukuřice na snížení dohlednosti s jiným strojem v průběhu vyšetřování.

Asi nejsmutnějším faktem ale je, že nehoda byla úplně zbytečná- jak se praví ve zprávě předané prezidentu Husákovi- let vůbec nebyl nutný. Kapitán Fabík jej pojal jako "let pro záchranu života"- což několikrát v radiokorespondenci toho dne použil. Je možné, že podlehl tlaku prof. Nováka, který údajně zranění Viery Husákové zbytečně dramatizoval. Tak trochu se nabízí analogie s havárií polského vládního speciálu TU-154 dne 10. dubna  2010 u Smolenska s prezidentem Kaczynskím na palubě, kde se posádka rozvněž rozhodla doletět s VIP za každou cenu přesto, že povětrnostní úodmínky byly výrazně pod minimy...

Vzhledem k tomu, že v troskách vrtulníku zahynula první dáma republiky, připadalo funkcionářům zřejmě nepatřičné, odvézt je prostě jen tak do šrotu. Z toho důvodu byly po skončení vyšetřování zlikvidovány napalmem. 

Dozvuky

Havárie měla i politickou dohru. Různými dopisy se ozvalo i několik anonymů, kteří se k události hlásili. Než bojovníci proti komunismu bych je spíš zařadil do kategorie - pošuci. Pod různými hlavičkami ( Čsl. liga proti bolševismu, pobočka MNV Bratislava, Čestní komunisté atd... ) tvrdili, že do vrtulníku umístili bombu a že další budou následovat atd... To samozřejmě vzbudilo pozornost bezpečnostních orgánů a v reakci na výhružky rozjely několik operací - OPORTUNISTA, ZLODUCH, LIGA... 

Příklad z několika anonymních dopisů, které obdržely bezpečnostní složky státu. STB a Kriminalistický ústav zahájily vyšetřování, součástí byly znalecké posudky z oddělení grafologie atd...Jestli se někoho konkrétního podařilo vypátrat a odsoudit již ve vyšetřovacím spise uvedeno není. 

Nezvládnutá pilotáž, nebo ...?

Nejsem příznivcem konspiračních teorií, nemůžu ale nezmínit jeden dokument, který mě zaujal. Nejedná se o ony "přiznání" k umístění bomby na palubě, ale o soupis závad, které se na vrtulníku 8428 v průběhu několika let provozu vyskytly. Dostal se mi do ruky dokument, na základě něhož je jisté, že pouhý den před nehodou žádal mjr. Fabík o o prověření  ARK-9, tedy poměrně kritického komponentu směrového vedení vrtulníku. Je možné, že by selhání tohoto navigačního přístroje v kritické fázi letu způsobilo katastrofu?  Vyšetřovací komise během vyšetřování jistě  jako jeden z prvních kroků shromáždila veškerou dokumentaci k dotyčnému vrtulníku a Fabíkovu žádost o prověření "áerkáčka" zaznamenala. Dokážu si představit určité tlaky, které by mohly nastat, pokud by se zjistilo, že příčinou takového průšvihu byla technická závada na nedotknutelné a vždy technicky dokonalé sovětské technice a proto se vše "hodilo" na pilota... Dle mě - pravděpodobnost je to velmi malá, ovšem vyloučit to zcela nelze.

Prameny:

-vyšetřovací spis - VUA Praha , NA Praha 

Pavel Krejčí 12.2025