Aero C-3A   v.č. 308

"S-14"

Letecká spojovací škola  /LSŠ/ Chrudim

pilot: šrtm. Volf Josef †

navigátor: npor. Kyselý Gejza  †

rt. Brejcha L. †

l.d. Dejmek

l.d. Fůs Antonín

l.d. Bureš Miroslav

l.d. Mach Zdenek †

Kamenný mlyn okr. Malacky     22.4.1948

22. dubna 1948 se v blízkosti letiště Malacky odehrálo drama (jedno z mnoha té doby),  které vyůstilo v katastrofu letounu C-3A z Letecké spojovací školy Chrudim. Zahynuli při ní čtyři mladí letci. 

V dopoledních hodinách onoho dne odstartoval z Chrudimi stroj C-3A v.č. 208 se sedmi příslušníky LSŠ na palubě. Jejich úkolem bylo provést radionavigační let po trati CHRUDIM-BRNO-BRATISLAVA-PŘEROV-CHRUDIM ve výšce 1500 metrů. V kokpitu stroje s trupovým označením S 14 seděli za "berany" šrtm. Josef Volf a navigátor npor. Kyselý. Spojení a instruktorskou činnost zajišťoval rtn. Brejcha. Vzadu, v cestovním prostoru se nacházeli žáci- frekventanti Dejmek, Fůs, Bureš a Mach a průběžně se střídali v zaměřování radiomajáků po trati.  Let probíhal poklidně, za přívětivého počasí s výbornou dohledností. V době, kde se letoun od severu blížil k Malackám se poklidný let náhle změnil v drama. Podle pozdější výpovědi dvou přeživších - let. dorostenců Miroslava Bureše a Antonína Fůse stáli oba jmenovaní u navigačního stolku na pravé straně a vyhlíželi letiště Malacky-Kuchyňa. Vtom zpozorovali, jak z pravého motoru vyšlehly plameny. Palubním interkomem se snažili se podat informaci do pilotní kabiny, ale nestali žádnou odpověď. Pilot šrtm. Volf si zřejmě ve stejném okamžiku požáru sám všiml. Proto uvedl letadlo do střemhlavého letu a snažil se o utržení plamene. Plameny neustávaly, pilot se rozhodl pro  urychlené nouzové přistání. K tomu si vyhlédl malou mýtinu u osady Kamenný mlyn, jižně od Malacek.  Po vybrání střemhlavého letu nasazoval ze vzdálenosti asi 500 m na přistání.  Během nízkého letu, v levém náklonu zachytil levým křídlem o násep silnice Břeclav-Bratislava. Nárazem se utrhla levá nosná plocha v prostoru za motorem, stroj přeletěl silnici a narazil do země. Nárazem se roztříštila kabina  a vzňaly palivové nádrže. Oba motory se utrhly a vyrazily ve směru letu, zbytek trupu se odbrzdil a v plamenech dopadl asi osmdesát metrů od místa nárazu. Navigátor byl usmrcen již při prvním nárazu poté, co byl spolu s pilotem rtm. Volfem  vymrštěn z kabiny , ze zbytku trupu se podařilo vylézt žákům Fůsovi a Burešovi. Pomohli dostat se z blízkosti plamenů zbývajícím třem členům posádky-Brejchovi, Machovi a Dejmkovi. Celý letoun pak pohltily plameny, prostor byl sežehnut v celé délce 80 metrů a šířce 20 metrů.  Požár trval celých 2,5 hodiny...

Nehoda měla tragické následky. Rotný Brejcha zahynul na místě, npor. Kyselý cestou do nemocnice. Let. dorostenec Mach zemřel krátce po příjezdu do nemocnice a pilot stroje Josef Volf krátce po ošetření. Desátník Dejmek utrpěl těžké popáleniny, nad leteckými dorostenci Antonínem Fůsem a Miroslavem Burešem přidržel ruku jejich anděl strážný- oba přežili jen s nepatrnými oděrkami.

Pilot stroje štábní rotmistr Josef Volf † (zajímavostí je jugoslávský pilotní odznak na jeho hrudi)

 navigátor npor. Gejza Kyselý †

rotmistr Josef Brejcha †

let. dorostenec Antonín Fůs (za pozornost stojí jeho punk-steam brýle, nepochybně z fotografického atelieru)

let. dorostenec Zdeněk Mach †

let. dorostenec Miroslav Bureš

let. dorostenec Jiří Dejmek

Vyšetřovací tým dospěl k názoru, že za nehodou stálo zadření jednoho z pístů pravého motoru. Tím došlo k přetržení ojnic motoru a proražení stěn klikové skříně. Destrukce motoru způsobila vznícení směsi v sacím potubí a požár. To, jestli pilot uzavřel palivo, vypnul magneta a zapnul hašení motoru nebylo vzhledem ke stavu trosek (a evidentně i možnostech tehdejších expertýz) spolehlivě určit. 

 Za materiály poskytnuté k přípravě tohoto článku letí velký dík do Hradce Králové, a to  panu Milanu Sivaničovi.

Pavel Krejčí 1.2026