Société Pour les Appareils Deperdussin Spad I
v.č. 11 248
32. letecká rota
npor. p.p. Ferdinand Hánek †
Praha-Kbely 19.5.1921
Letoun Spad I (francouzský Spad VII) před hangárem Wagner na letišti Kbely. Celkem bylo v inventáři čs. vojenského letectva v letech 1919-1926 117 kusů Spadů (verze 7 a 13) a tyto stroje tvořily v té době jádro našeho stíhacího letectva. V čs. letectvu byly označovány jako Spad I a Spad II. Po ukončení provozu u letectva bylo několik Spadů odprodáno do civilního sektoru (tři kusy např. získal Západočeský aeroklub v Plzni a přiznám se, členem takového aeroklubu bych chtěl být! Výmaz posledního z civilního rejstříku proběhl v r. 1930).  — Scaled (62%).png){kind=tracking}
Historicky prvním plnohodnotným letištěm v blízkosti Prahy se stalo to, které vzniklo v blízkosti obce Kbely. Plocha byla vybrána koncem roku 1918, zkonfiskována rakouskému ministru zahraničních věcí Ottokaru hraběti Czernin z Chudenic a ještě toho roku byly postaveny první budovy a plátěné hangáry. Další hangáry přibyly již v první polovině r. 1919 (část převezena z Chebu) a do jara dalšího roku stálo ve Kbelích již šest hangárů typu Wagner. V roce 1920 se k vojenskému provozu přidal i ten civilní z tehdejšího letiště Vysočany. Letiště se stalo centrem leteckého dění předválečného Československa a jeho význam ještě vzrostl po přesunu letecké školy z Chebu. Svůj význam si udrželo i po odsunu civilní části na nově vybudované letiště v Ruzyni v r. 1937. S leteckým provozem se pojí samozřejmě i nehody. Ty smrtelné se nově vzniklému dost dlouho vyhýbaly, až do 19. května 1921 kdy jej poprvé navštívila "zubatá".
Neblahé prvenství patří npor. p.p. Ferdinandu Hánkovi. Tento velmi zkušený letec zahájil svoji leteckou kariéru ještě v rakousko-uherském letectvu. Pilotní diplom FAI-Rakousko č. 580 obdržel v lednu 1917. Jeho bojová služba za císaře pána u Flik 10 měla ale jen jepičí život, už 13.2. 1917 byl na východní frontě zajat, když jeho Brandenburg C.1 27.06 zasáhla palba ze země. 10.10. 1917 si v Borispolu podal přihlášku a stal se pilotem "revolučních dobrovolných vojsk" , po válce známých ruských legií. Po skončení Světové války, vzniku Československa a tím i čs. vojenského letectva se stal velitelem 8. letecké setniny v Chebu. 1. ledna 1920 byl povýšen na nadporučíka a po přesunu 8. letecké setniny (setniny byly později přejmenovány na letecké roty a ještě později na letky) do Kbel v červnu 1920 se stal velitelem 32. letecké roty LP 1.
Legitimace K.u.K letectva (k.u.k. - kaiserlich und königlich Luftfahrtruppen- císařské a královské letectvo) pilota Ferdinanda Hánka /ČSOL, VUA Praha/
Ferdinand Hánek u Nieportu 17 Leteckého oddílu čs. vojska na Rusi (sedící pod motorem) /ČSOL, VUA Praha/
Ferdinand Hánek před letadlem L.W.F Model V Tractor (s leteckými brýlemi, třetí zleva) /ČSOL, VUA Praha/
Průkaz příslušníka 32. letecké roty, vydán jen několik týdnů před Hánkovou smrtí /ČSOL., VUA Praha/
Dne 19. května 1921 nacvičoval Ferdinand Hánek (nar. 23.1.1891 ve Střevelné v dnešním okrese Jablonec nad Nisou) v blízkosti letiště akrobacii v letounu Spad I . Z neznámého důvodu (zřejmě chyba pilotáže) jeho letoun přešel do vývrtky, kterou letec již nedokázal vybrat. Stroj dopadl na pole a roztříštil se, pilot na místě skonal.
Spad I na poli v blízkosti kbelského letiště. Npor. Hánek nehodu nepřežil, stal se prvním, kdo zde zahynul smrtí letce.
Prameny:
VUA Praha
J Rajlich : Cheb 1917-1947 , Svět Křídel 2020
Československá obec legionářská: www.csol.cz
archiv Jan Kaše
www.vrtulnik.cz
Pavel Krejčí 2.2026