MiG-21F  v.č. 760616

 

"0616"  

 

1. letka, 11. slp ,   Žatec

 

pilot: por. Ilja Sajdl

 

Liběšice okr. Louny            15.4.1971

 

 

MiG-21F "0616", který se 15. dubna 1971 zřítil u Liběšic na Lounsku- /Foto: Facebook, 82. samostatná stíhací letka Mošnov/

 

 

 

Pokud by se měla letecká mimořádná událost por. Ilji Sajdla ze dne 15. dubna 1971 shrnout do jedné věty, bylo by to asi " Rutinní let se během pár vteřin  změnil v drama se šťastným koncem". Moc ovšem nechybělo a 11. slp kromě toho, že odepsal ze stavu stroj "0616" mohl chystat i vojenský pohřeb. 

 

 

 

Plánovaná tabulka letů - notičky 11. slp  pro 15. dubna 1971 

 

Por. Ilja Sajdl měl onoho 15.4.1971 naplánováno několik úkolů. Po poledni  odstartoval ze žateckého letiště k cvičné střelbě na pozemní cíle raketami a kanonem a na "čajku". Tento let proběhl bez problémů. Po doplnění letadla  palivem a municí odstartoval podruhé. První úlohou bylo provést let jako cíl pro cvičné zteče por. Šnýdra. To probíhalo bez problémů na trati Chomutov-Ústí n. Labem a zpět. Poté, co měl por. Šnýdr splněno měla opět  následovat střelba na pozemní cíle na střelnici Růžová. Kvůli organizačním zádrhelům byla ale střelba zrušena a místo toho por. Sajdl "piloval" různé manévry v zóně "Sever". Po vylétání paliva ohlásil ŘL ukončení a po obdržení povolení se od Mostu se zbytkem paliva 1100 litrů  zařadil do levého okruhu dráhy 28 v Žatci. Během letu mezi první a druhou zatáčkou, při rychlosti 500 km/hod a ve výšce 500m najednou uslyšel silnou ránu a ucítil silný úder odspoda kabiny. Zároveň pocítil ztrátu tahu motoru. Rychlý pohled na otáčkoměr potvrdil tušené - motor vysadil. Na pohyb plynové páky motor nereagoval, letadlo se začalo odbržďovat a neodvratně zamířilo přídí k zemi. Nebylo víc na co čekat. Por. Sajdl ohlásil "624 vysadil motor, střílím se!"  a ze stroje se katapultoval. 

Ve vteřinách které následovaly, se štěstěna přiklonila na stranu pilota, a to hned dvakrát. Během katapultáže neztratil vědomí a tak byl schopen vnímat, že sice došlo k automatickému oddělení od  sedačky, ale že se mu padák nějak dlouho neotvírá. Místo další  spoléhání na automatiku KAP-3 proto otevřel padák ručně a to mu zachránilo život. Jak se později zjistilo, v KAPu se přetrhlo lanko, takže byl nefunkční. To, že při katapultáži pilot  neztratil vědomí nebyla vůbec žádná samozřejmost, dočasná ztráta vědomí se stávala dost často. Druhou šťastnou okolností bylo to, že katapultáž proběhla nad údolím, čímž mu osud přihrál několik vteřin navíc,  na řešení problémů s KAPem. 

Letoun dopadl v 16:31 do pole pár vteřin poté  co jej pilot opustil. Stalo se tak severně od obce Kluček, v katastru Liběšic. Po nárazu se roztříštil a byl zcela zničen. Pilot zůstal nezraněn.

 

 

Díra v zemi a trosky okolo - to je vše co zbylo po elegantní "0616"

 

Expertýza označila za příčinu vysazení motoru zavisení šoupátka odstředivého regulátoru v poloze snížení dodávky paliva. Příčinou bylo abnormální opotřebení pouzdra zpětné vazby zmíněného regulátoru, což bylo následně vyřešeno vydáním dvou servisních bulletinů. 

A onen negungující KAP? Ve vyšetřovací zprávě se uvádí: " Příčinou selhání padákového přístroje KAP-3 byly nečistoty v přístroji,  jeho spouštěcí lanko se přetrhlo v procesu katapultáže"

 

KAP-3 popis od AI:

Přístroj KAP-3
je sovětský mechanický časový a výškový otvírač padáků, používaný pro automatické otevření záložního nebo hlavního padáku. Pracuje v rozmezí výšek 500 až 4000 metrů s časovým zpožděním 2 až 5 sekund. Byl běžně využíván v československých výsadkových jednotkách a existuje i varianta KAP-3P pro vyšší výšky. 
  • Funkce: Automatické otevření padáku na základě nastaveného času a výšky.
  • Rozsah: Výška 500–4000 m, čas 2–5 s.
  • Princip: Mechanický, využívá pružinový mechanismus.

 

 

 

Prameny:

 Zpráva o vyšetřování letecké nehody - VUA Praha 

 

Pavel Krejčí 2. 2026