S-199 v.č. 335
Letecké Učiliště- PŠP Prostějov (PŠ III)
let. dor. Stanislav Puk
Němčice nad Hanou okr. Prostějov
5.10.1950
Ilustrační snímek Avie S-199, stroje, který se příliš nepovedl. V prvních letech po skončení 2. sv. války vzniklo v československu hned několik konstrukcí, které byly naprosto špičkové - ať už to byly světoznámé sportovní Trenery firmy Zlin řady 26, nebo kurýrní Aero-45 a 145. Stíhací letoun byl ale jak se zdá nad síly čs. konstrukčních kanceláří a průmyslu. Použitá berlička ve formě skloubení draků stíhacího Bf 109 s motory z bombardérů He 111 se neosvědčila, nicméně "Mezek" už byl na světě a nic jiného k dispozici v dostatečném množství nebylo.
Nevalně hodnocený stíhací letoun S-199 se během roku 1950 objevil ve statistice leteckých katastrof hned několikrát. Kombinace draku německého Bf 109, motoru Jumo a upravené (zkrácené) vrtule VS-11 nepřinesla nic dobrého a jeho letové vlastnosti byly považovány za mizerné. Stejně tak to bylo se spolehlivostí a výkony, krerými výrazně zaostával nejen za vrtulovými stroji té doby ale i za svou vlastní předlohou Bf 109 z dob 2. sv. války. Čs. letectvo již sice vyhlíželo proudovou éru, v r. 1950 si ale o moderních "tryskáčích" mohlo nechat jen zdát. (první MiGy-15 přišly v květnu 1951, JAKy-23 rovněž v r. 1951).
Na letové vlastnosti doplatil 5. října 1950 žák Leteckého učiliště - Pokračovací školy pilotní letecký dorostenec Stanislav Puk. Letoun S-199 byl třetím typem stroje, se kterým se setkal. Elementární výcvik odlétal na C-106, pokračovací na C-2 a poté se s náletem zhruba 150 hodin dostal k výcviku na bojovém typu. Během 44 startů nasbíral na dvoumístné CS-199 od instruktorů spíš podprůměrné hodnocení. Vytýkána mu byly mimo jiné příliš hrubá práce s nožním řízením, pozdější pravděpodobná příčina jeho havárie. Onoho 5. října měl provádět nácviky ostrých zatáček a skluzů ve výšce 1500 m. Co se přesně stalo, to se nikdy nedozvíme, ale dle výpovědi svědků se nacházel výrazně níž, než oněch 1500 m. Dle jejich výpovědí prováděl ostrou levou levou zatáčku, když jeho letoun přepadl přes křídlo na druhou stranu a přešel do střemhlavého letu. Odhad výšky manévru se u svědků velmi lišil, jeden udával 100 m, druhý 200 m a třetí 500-700 m. Letoun se přetočil na záda a přešel do strmého letu, ze kterého již nebylo možno manévr vybrat. Stroj dopadl střemhlav do pole severně od Nezamyslic, východně od obce Poličky. Po nárazu se zaryl do země a roztříštil. Palivová nádrž umístěná za pilotem se utrhla ze závěsů, roztrhla trup a v několika kusech vyletěla po směru letu. Všude po okolí se rostříknul benzin, k výbuchu ale kupodivu nedošlo. Pilot na místě zahynul.
Vyšetřovací komise vyslechla několik svědků a z jejich odpovědí si vytvořila obrázek o tom, co se událo. Podle ní pilot uvedl letoun do příliš ostré levé zatáčky a tím sjela příď stroje pod horizont. Pilot namísto toho, aby zmenšil náklon a lehkým přitažením zvedl příď, hrubě vyšlápnul pravou nohu. Tím došlo k utržení proudnic na pravém křídle a přepadnutí doprava až do polohy "na zádech" při současném střemhlavém letu. Na vybrání již pilotovi nezbyl čas...Letoun S-199 nic neodpouštěl a neučinil tak ani v tomto případě.
"Hlášení o letecké nehodě", které se nachází ve VUA v Praze. Během povodně v r. 2002 v Praze byl spis pohužel v těch částech archivního fondu, které byly zaplaveny. Odnesly to hlavně fotografie, které byly většinou nenávratně zničeny. Jedinou, alespoň trochu použitelnou zde publikuji.
Zápisník letů ak. Stanislava Puka byl rovněž poškozen povodněmi. Poslední záznam je již od Pukova instruktora "Uzavřeno následkem úmrtí"- takový zápis si žádný letec nepřeje. Por. Alois Nováček se dopustil drobné nepřesnosti- letoun měl v. č. 335, nikoliv 535.
Prostor dopadu letounu ak. Puka. Stroj dopadl v místech dřívějšího rozsáhlého keltského sídliště. Lokalita Němčice nad Hanou je považována za jednu z nejvýznamějších archeologických lokalit na Moravě. Z tohoto důvodu nedoporučuji to tam s detektorem kovů vůbec zkoušet.
Prameny:
"Zpráva o nehodě" - VUA Praha, fond MNO 1950
Pavel Krejčí 6.2026