Aero L-39ZA   v.č.035013

"5013"

42. stíhací letka- Čáslav

por. Luděk Burda †

Pelhřimov-osada Peklo  1.8.2001

L-39ZA "5013".  Foto Fred Villemsen- AirHistory.net

 Snímek "5013" s charakteristickou modrou číslovkou "17" na přídi, pořízený v roce 2001 na letišti Kbely nedlouho před katastrofou u Pelhřimova. Stroj se často účastnil leteckých dnů a byl vděčným objektem pro vylepování samolepek.  Vlevo Antonín Rotter v té době ŘLP LKKB, vpravo autor tohoto webu. 

 Katastrofa L-39ZA "5013" byla na jednom leteckém webu označena jako "nejzbytečnější nehoda v novodobé historii čs. letectva" a s tímto označením se nedá než souhlasit. 

Na letišti Čáslav se v červenci a srpnu 2001 vše chystalo k opravě vzletové a přistávací dráhy. Všechny letuschopné stroje byly proto přelétávány z Čáslavi na základnu Náměšť. Stroj L-39ZA "5013" ze stavu 42. stíhací letky se v Náměšti již od července nacházel. Osmadvacetiletý pilot 2. třídy por. Luděk Burda dostal příkaz k přeletu letounu dne 1.8.2001 do Kbel a poté k návratu zpět do Náměště. Během letu do Kbel vezl v zadní kabině pilota, který tam vystoupil. Bylo provedeno doplnění paliva do trupových a okrajových křídelních palivových nádrží a letoun byl techniky připraven k letu zpět.  Let probíhal po stanovené trati podle schváleného letového plánu. Neměl být ničím výjímečným a mělo jít o rutinní záležitost. Trať letu vedla přes Pelhřimov. Ten dosáhl npor. Burda dosáhl v 16:18  a ohlásil tuto skutečnost složkám vojenského ŘLP. Součástí letu zpět měla být i pětiminutová činnost nad Pelhřimovem (nepodařilo se mi zjistit o co přesně mělo jít,  jistě  to ale nebyly prvky VTP v malé výšce). ŘLP činnost pilotovi  povolil. Por. Burda byl rodákem z Pelhřimova a jeho  rodiče bydleli  na severozápadním okraji města- sídlišti u třídy Pražská. Mladý pilot bohužel pravděpodobně neodolal touze se předvést před svými blízkými. Podle svědků, kteří později událost popisovali pro sdělovací média, provedl nad okrajem města v malé výšce  několik akrobatických prvků.  Během jednoho z nich (zřejmě výkrutu) minul v těsné blízkosti paneláky (údajně asi ve vzdálenosti 50m), a po zatáčce přešel do stoupání směrem k osadě Peklo. Ze stoupání přešel do půlvýkrutu (zvratu) ale zřejmě kvůli malé výšce manévr již nedokázal vybrat. Před zraky své rodiny, která to vše sledovala z oken paneláku narazil ve výšce asi 15 metrů do koruny vzrostého stromu vedle selského stavení v osadě Peklo. Již neovládaný stroj postupně očesal další stromy a dopadl pod úhlem asi 25° spodní částí trupu do pole v pravém, asi 20° náklonu. Letoun se od pole odrazil a pokračoval setrvačností až do nárazu do dalšího stromu, kde došlo k destrukci. Letoun se nárazem roztříštil do vzdálenosti několika set metrů a došlo k požáru. Čas dopadu vyšetřovací komise stanovila na 16:20:20.

Svislá ocasní plocha

Část trupu

Safír (pomocná energetická jednotka- APU)

 Vodorovné ocasní plochy

Celé okolí bylo po nehodě uzavřeno armádou, byla ustanovena vyšetřovací komise, místo navštívil Velitel letectva Klíma i tehdejší ministr obrany Tvrdík. Smutnou skutečností je, že součástky stroje, které byly armádou shromážděny a které měly být určeny pro znalecké expertýzy byly uloženy v autě Škoda Favorit, které z prostoru základny v Čáslavi někdo  ukradl. Tím se také zpočátku nemohly vyvrátit spekulace o technické závadě (porucha řízení), které se po nehodě rovněž vyskytovaly. Armáda sice vypsala odměnu 50 tis. Kč  za informace vedoucí k dopadení zloděje auta a součástek, ale vůz nebyl nikdy nalezen. Nicméně novinové články po několika dnech poukazovaly na skutečnost, že data "černé skřínky", kterou byl letoun vybaven a která byla uložena mimo vozidlo byla úspěšně stažena a vyhodnocena. O technické závadě v pozdějších týdnech a měsících  již zmínky nepadaly a mluvilo se pouze o letecké nekázni. 

Nehoda por. Burdy  se stala téměř na minutu  přesně rok  po nehodě L-29 "3245", při které 1.8.2000 v 16:20 při akrobacii zahynul plk. Ján Malo Informace  ZDE).

Touha ukázat své letecké umění svým blízkým je stará jako létání samo a stala se od vzniku čs. vojenského letectva osudnou desítkám letců. Pokud se nemýlím, por. Burda se v r. 2001 stal posledním z nich, žádnou další nehodu našeho vojenského letadla z tohoto důvodu si nevybavuji. 

Na místě události v srpnu 2026.

 Louka, na které se stroj roztříštil

Na místě jsou dodnes patrny drobné fragmenty stroje

 Lampa ze signalizačního tabla

 V blízkosti místa nehody, na okraji osady Peklo  byl vybudován pomník připomínající událost. Před několika lety byl přemístěn na více viditelné místo ke křižovatce u odbočky z hlavní výpadovky z Pelhřimova ve směru na Peklo. 

Za doplňující informace děkuji Václavu Čermákovi- MO ČR. 

Pavel Krejčí 8.2026