Suchoj Su-7BKL
"6507"
20. sbolp Náměšť
mjr. Zdeno Bielik
Branišovice okr. Znojmo 18.6.1987
Su-7BKL "6507", který se 18.6.1987 zřítil u Branišovic na Znojemsku. (via J. Vlach)
Ještě jeden snímek "6507"- (via Radim Špalek)
Jméno Zdeno Bielika může být pozornému čtenáři Letecké Badatelny povědomé. U jedné zde zveřejněné nehody již figuroval. V roce 1979 se jako posluchač 4. ročníku VVLŠ SNP katapultoval jihovýchodně od Vsetína z MiGu-21F po srážce s vedoucím dvojice. Případ popsán ZDE. Dlužno dodat- srážka to byla z jeho strany nezaviněná.
Zdeno Bielik před Su-7
Ani na druhé mimořádné události spojené s katapultáží nenesl žádnou vinu.
Zdeno Bielik působil po ukončení studia na VVLŠ v r. 1980 u 20. sbolp jako pilot strojů SU-7. K červnu 1987 měl nalétáno 632 hodin. V r. 1987 studoval na Vojenské akademii J. A. Gagarina v Moninu u Moskvy a v červnu 1987, po téměř roční přestávce si v Náměšti obnovoval letovou praxi.
Létal ve dnech 12., 17., a 18. 6 a vše probíhalo hladce. Tedy- až do podvečera onoho 18. 6., kdy letěl svoji šestou úlohu po přestávce. V ní plnil roli cíle pro cvičné zteče por. Samce (pozn. npor. Rostislav Samec zahynul při havárii Mi-17 u Stipaniči v bývalé Jugoslávii 25.10.1998, případ popsán ZDE) . Let byl prováděn na trati VPRNS Náměšť-Hustopeče na výšce 5 tis. metrů. Po prvním proletění tratě dvojice točila zpět na Hustopeče, když mjr. Bielik zaznamenal mírné kolísání ručičky otáčkoměru. Motor pracoval na maximální režim, a po krátkém zakolísání se chod opět stabilizoval. Po dalších 20-30 vteřinách začal chod kolísat opět, tentokrát razantněji, až motor zcela vysadil. Pilot ohlásil vysazení motoru ŘL, ale vlivem vysazení generátorů a poklesu napětí palubní sítě ho ŘL neslyšel. Po zapnutí nouzového elektrického okruhu se spojení s ŘL obnovilo. Mjr. Bielik ohlásil, že se pokusí o spuštění motoru za letu. ŘL vydal pokyn- "Rychlost 500, POM na STOP, provést spuštění". Por. Samec, který v době vysazení letěl za mjr. Bielikem se přesunul vedle Bielikova stroje a situaci sledoval. Ani opakované pokusy o spuštění se nezdařily. V době, kdy mjr. Bielik proklesal výšku okolo 1500 m nařídil ŘL katapultáž. Major Bielik situaci mírně zdramatizoval, když se pečlivě snažil vybrat neobydlené místo, kam své Sůčko pošle. Ze dvou kilometrů to nebylo jednoduché odhadnout. Výšky stále ubývalo, ŘL proto do rádia lakonicky zařval "KATAPULTÁŽ!!!" Mjr. Bielik konečně zhruba v 800 m vybral místo - západně od obce Branišovice, kde jsou poměrně rozsáhlá pole. Vyvážil letoun "Těžký na hlavu", stiskl katapultovací madla a - nic se nestalo! Chvilka překvapení, druhý pokus s razantnějším stisknutím madel a pak již vše probíhalo jak mělo. Během krátkého sestupu pod rozevřeným vrchlíkem padáku zaznamenal pilot s úlevou, že letoun hoří na poli mimo obydlenou oblast. Těsně před dopadem na padáku do pole pilot vypustil NAZ. Dopad byl měkký, nedošlo k žádnému zranění.
Pozn. - zajímavou skutečnost uvádí web www.valka.cz , cituji: "Havárie si nepřímo vyžádala život školačky, kterou zabil nákladní automobil když běžela k místu dopadu letounu." Ve vyšetřovacím spisu není o této skutečnosti žádná zmínka, a to ani ve výpovědi útvarového lékaře, který se krátce po nehodě ocitl na místě. Je tedy otázkou, jak moc je tato informace věrohodná.
--------------------------------------------------------------------------------------
Doplněk 19.8.2026: Pan Jan Evják mi zaslal zápis z kroniky obce Branišovice, kde je úmrtí dívky popsáno.
„Dne 18. června ve večerních hodinách (19:15) se zřítilo nedaleko obce na pole JZD při silnici na Znojmo vojenské stíhací letadlo. Pilot se zachránil, dopadl do školky jarního ječmene (kon. I. a.). Letadlo se zarylo u odbočky plynu na Olbramovice do pole. Zvědavost branišovických obyvatel neměla žádné zábrany. A tak krátce po havárii, kdo to zvěděl, hnal se k místu havárie bez ohledu na bezpečnost. Při návratu do obce se vezla na zadním nosiči kola sedmiletá Pavlínka Pecová. Před zastávkou autobusů na Znojmo při hlavní silnici, náhle seskočila z kola a rozběhla se na druhou stranu silnice. Byla zachycena projíždějícím osobním autem a na místě usmrcena. Její pohřeb se konal 22. července – v pondělí na místním hřbitově.“
Obecní úřad Branišovice. Kronika Branišovic I. díl (1964–1987, str. 279–280.)
-----------------------------------------------------------------------------------------
Stroj dopadl pod úhlem asi 40° ve vzdálenosti 50 metrů od silnice Branišovice-Znojmo. Po dopadu se zaryl do hloubky cca 4 metry, a trosky zachvátil požár.
Po zhruba hodině na místo nehody přiletěla MI-8, která pilota přepravila na letiště do Brna, odkud byl po zemi transportován do Vojenské nemocnice Brno.
/
Pohled ze silnice Branišovice-Znojmo. Letoun dopadl do pole asi 10 metrů od sloupu VN, během pádu strhnul vodiče. (fotografie z fondu VUA Praha)
Snímky pořízené následujícího dopoledne. Trosky letounu jsou spálené požárem.
Letoun dopadl pod úhlem 40° a zaryl se 4 metry do země.
Vyšetřovací tým, který byl vzápětí po události ustanoven se samozřejmě primárně soustředil na zjištění příčiny vysazení motoru. Trosky byly proto vyzvednuty a převezeny do VÚ 030 a LO Malešice k expertýzám. Motor AL-7E v uvedeném letounu byl vyroben 30.9.1964. V r. 1983 na něm byla provedena GO v LO Malešice. Ze stanoveného resursu 200 hod po GO motor odpracoval 143 hodin.
Při expertýze bylo zjištěno, že u motoru došlo k opotřebení a tím prokluzu drážkového spoje rotoru s náhonem agregátů. Tím došlo k vysazení palivových čerpadel a dalších systémů. Byla to velmi neobvyklá závada, čs. letectvo se s ní od začátku provozu SU-7 v r. 1964 ještě nesetkalo. Přesnou příčinu opotřebení se nepodařilo určit, bylo stanoveno několik pravděpodobných scénářů- chybná technologie montáže, metalurgické nedostatky atd... Jednou ze zvažovaných příčin bylo i poškození některého agregátu, které by znamenalo přílišné zatížení převodu. Bylo učiněno několik opatření, které mělo zabránit případnému opakování....nicméně letounům Su-7 už v čs letectvu téměř odzvonilo (poslední let 17.1.1990) a jejich úkoly od r. 1984 přebíraly Su-22M4. Závada s rozpojeným náhonem agregátů byla tudíž ojedinělou a již se do konce provozu neopakovala. Událost byla již o devět dní později (27.6.1987) překryta podstatně závažnější událostí, katastrofou MiG-21F od 4. slp Pardubice, při které zahynul npor. Petr Hajda. (již popsáno na tomto webu)
Životopis Zdeno Bielika, jeho vlastními slovy ( via Jan Evják)
„Svoju leteckú kariéru som začal ako 15ročný na VSOŠL (vojenská stredná odborná škola letecká) Prešov- Košice, kde som v r. 1975 zmaturoval ako letecký technik. VVLŠ SNP KOŠICE som absolvoval v rokoch 1975-79. Letecký výcvik prebiehal na lietadlách L-29 a Mig-21 s celkovým náletom okolo 200 hodín. Po ukončení som nastúpil k VÚ 8010 Náměšť nad Oslavou, kde som lietal na Su-7 a L-29. V r. 1985-88 som bol vyslaný na postgraduálne (dnes sa tomu hovorí doktorandské) štúdium na Vojenskú leteckú akadémiu J.A.Gagarina v Monine (SSSR). Počas odbornej stáže u útvaru (Náměšť n. O.) som absolvoval svoju druhú katapultáž (18.6.1987 Su 7 bkl 6507). Po ukočení ma preložili k 6. sbolp Přerov, kde som bol do r. 1990. V rokoch 1990-91 som lietal ako zalietavací pilot u 32. LVO Přerov. V r. 1991-92 som pracoval vo funkcii letovoda 34.sbold Čáslav (stíhacia bombardovacia letecká divízia). Po jej zrušení som sa vrátil do 32.LVO (Letecká vojsková opravňa) Přerov, kde som bol do rozdelenia ČSFR. Pred odchodom som ešte stihol zalietnuť všetky SU-22, v Hradci Králové, ktoré v rámci delenia pripadli Slovenskej republike. V októbri 92 som bol odvelený do Malaciek, aby som sa podieľal na založení novovzniknutého 3. sbolp kde som od roku 93 pracoval vo funkcii zástupcu veliteľa pre letecký výcvik a po reorganizácii som robil zástupcu veliteľa leteckej základne. Do roku 1997, kedy som zo zdravotných dôvodov skončil s aktívnym lietaním, som na rôznych typoch vojenských prúdových lietadiel (L-29, Mig-21, Su 7, Su-22) nalietal asi 1500 hodín. Asi 50 hodín mám aj na Zlín Z-42,43 a 60 min. na F-16 v Holandsku. Od roku 2003 som pracoval na GŠ OS SR (Generálny štáb ozbrojených sil Slovenskej republiky) a na MO SR (Ministerstvo obrany Slovenskej republiky), naposledy vo funkcii HIBL (hlavný inšpektor bezpečnosti letov Úradu vojenského letectva).“
Sedadlo z Su-7 "6507", které dodnes vlastní Zdeno Bielik
O obou katapultážích mluví Zdeno Bielik v dokumentu agentury A11 TV v cyklu "O letadlech a létání", dostupné na YouTube ZDE
Na místě nehody - 08.2026
Místo dopadu nebylo díky fotografiím z vyšetřovacího spisu těžké najít. Stroj dopadl těsně vedle sloupu vedení VN, místo je poseto stovkami drobných úlomků.
Pavel Krejčí 8.2026