North American P-51D-20-NA  Mustang

       44-63831

336. Fighter Squadron, 4. Fighter Group, 8.AF

VF-?

Capt. Leroy Carpenter

Chýnice-Ořech okr. Praha-západ        16.4.1945

 Capt. Leroy Alfred Carpenter

Pole na které dopadl zasažený Mustang	Pomník Capt Leroye Carpentera v Ořechu	Detail pomníku

Leroye A. Carpenter Jr.  v ročence letecké školy Luke Field, Phoenix, Arizona. Třída 41-F /foto via Jirka Černošek/

"Radiocall" z přístrojové desky s identifikací stroje

16. dubna 1945 prolétávala 336. stíhací peruť 4. stíhací skupiny 8. letecké armády USA okolo jihozápadního okraje Prahy. Cílem jednotky nebylo letiště Praha - Ruzyně, ale Praha - Kbely, kde měli letci paralizovat činnost stíhacích jednotek Luftwaffe. Pravděpodobně chybou v navigaci, či snahou vyprovokovat ke startu proudové Me 262, se část svazu dostala nad jižní okraj letiště Ruzyně. Německá protiletadlová obrana, v té době skutečná hrozba spojeneckým letcům, ihned zahájila palbu. Její obětí se stal tento Mustang, který havaroval pár kilometrů od letiště.

Okolo 15. hodiny se nad obcí Dobříč objevil stíhací letoun, který silně kouřil z motoru. Podle pamětníků se zdálo, že pilot hledá místo vhodné pro nouzové přistání. Nakonec se rozhodl vyskočit na padáku. Je možné, že jej plameny v kabině donutily rychle opustit stroj, a tak si ani neuvědomil malou výšku, v které se letoun nachází. Dopadl na pole sedláka Václava Srby, severně nad obcí Chýnice, poblíž lomu Mramorka. Jeho stroj se zřítil asi o 300m dál, zabořil se předkem do pole a pravděpodobně došlo k explozi.První svědci, kteří přiběhli na místo havárie, našli jen mrtvé tělo pilota Capt. Leroy A. Carpentera Jr., přikryté zpola rozbaleným padákem.Hořící trosky jeho stroje byly uhašeny a odvezeny německým pracovním komandem na vrakoviště. Tělo amerického letce bylo převezeno pod dohledem četníků z Řeporyj do márnice ořešského hřbitova. 18. dubna 1945 byl Capt. Carpenter pohřben na hřbitově v obci Ořech, pohřeb vedl farář Jan Mokráček.
V roce 1946 jeho ostatky exhumovala americká armáda a převezla na spojenecký centrální vojenský hřbitov St. Avold u města Metz ve Francii, kde Leroy Carpenter odpočívá dodnes.

Krátce po sametové revoluci byl na místě původního hrobu v Ořechu vybudován nádherný žulový pomník, připomínající tragickou smrt amerického letce. Dodnes je pomník dobře udržován a při každé mé návštěvě na hřbitově v Ořechu byla na jeho symbolickém hrobu položena kytička.

Závěrem je třeba ještě dodat, že panují určité nepřesnosti v datumu havárie. V obecní kronice Dušník (dnes součást Rudné) je uvedeno datum 17. 4. 1945, v některých publikacích je uváděno dokonce datum 15. 4. 1945. Pravdou je, že v rozmezí těchto několika dnů havarovalo na poměrně malém území jižně od Prahy více Mustangů a kroniky byly dopisovány až dlouho po válce. Rovněž se historici rozcházejí ve výrobním čísle Carpenterova Mustangu. Zde můžeme poskytnout jasný důkaz. Během hledání na místě havárie jsme našli štítek s výrobním číslem - známý Radio Call - s číslem 463-831. Přesně tak, jak se uvádí v knize Foud, Vladař, Krátký "Poslední akce".

Epicentrum havárie se podařilo nalézt v roce 2009.

Aktualizace 2.4.2016:

Pan Jiří Vaněk mi zaslal svoji vzpomínku na události z dubna 1945.

Dovolte mi aby jsem se vyjádřil k sestřelení letadla Mustang u Chejnic (Ořech) dne 16. 4. 1945. Jako pětiletý kluk jsem jeho pád osobně viděl z pole u polní cesty spojující silnici Zbuzany - Dobříč a silnici Ořech - Chejnice. Na poli jsem se svým strýcem. Viděl jsem i opuštění letadla pilotem a neotevření jeho padáku. Chvíli po pádu na místo přijelo od Ořecha německé vojenské auto a vzápětí odjelo zpět. Strýc mi nařídil abych si vlezl pod vůz. Mám po tolika letech dojem, že odešel na místo nehody. V paměti mi zůstalo, že Němci údajně po zjištění pilotova úmrtí, sebrali pilotovi hodinky a odjeli.
Při zpáteční cestě do Zbuzan jsme viděli ze silnice od Dobříče (byli jsme asi 300 metrů od cihelny, nyní fotbalové hřiště) pád německého letadla v Řeporyjích. Místo dopadu bylo dobře vidět z vlaku po výjezdu ze stanice. Tím, že se oba pády letadel staly v jeden den jsem si naprosto jistý.Je-li pád letadla v Řeporyjích datován správně, potom je správný i datum sestřelení amerického stroje.
Pamatuji se na hrob amerického pilota na ořešském hřbitově. Jsou tam pochováni předkové rodiny ze strany mé matky, od roku 1943 má moje sestra, mí rodiče, další příbuzní včetně výše vzpomínaného strýce. Pomník, který byl na hrobu amerického pilota, po převozu jeho ostatků stál celou dobu na místě, kde je na Vámi uvedených fotografiích. Po sametové revoluci mohl být zrestaurován a ne postaven jak je uvedeno ve Vašem popisu dané události. I před sametovou revolucí lidé o pomník svým způsobem pečovali a za celou dobu nebyl poškozen.
Proč si to tak dlouho pamatuji? Byl to tak silný zážitek, který nelze ze života jen tak vymazat.

Závěrem mi dovolte, abych Vám poděkoval za zveřejňování těchto příběhů (i když se jedná o tragické události), památka jejich aktérů si to zaslouží.

Jiří Vaněk 31.3.2016

Panu Vaňkovi velmi děkuji!  PK

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Trosky nalezené na místě havárie v r. 2009	2009	2009

Gyrokompas z palubní desky stroje	Výstražný štítek z chladícího systému	Zpětné zrcátko z čelního štítku kabiny

Zpětné zrcátko	Odvod spojovacích článků munice	Vedení  kulometného pásu do kulometu Browning

Pryžová podložka	Instruktážní nápis

Azbestová vložka krytu motoru	Azbestová vložka krytu motoru	Výrobce- North American

Hadice z chladícího systému	Zbytky motoru RR Merlin	Část krytu motoru RR Merlin

Mosazné armatury	Mosazné kolínka	Nábojnice 12.7 mm

Kování z konstrukce stroje	Zbytky z červené kapoty motoru

Ján Crhán, Pavel Krejčí, spolek LA    3.2014