Heinkel He 177A-3 Greif    W.Nr. 535852

F8+QU

10./KG 40

Ofw.FF. ALFRED MITSCHKER                 10.08.1914 †

Ogefr.B. PAUL SCHAUT                            29.11.1920 †

Ogefr.Bf. JOSEF SCHEIBENZUBER        04.03.  1922 †

Feldw.Bw.THIMOTEUS MULLER            02.02. 1917 †

Gefr.Bd. ERVIN KNOBLAUCH               01.12.  1924 †

Gefr.Bd. OTTO MEYER                            15.01. 1925

Rovensko pod Troskami okr. Semily    20.5.1944

 He 177A-3 rekonstrukce podoby

Psala se sobota 20.5.1944...

Odpoledne bylo deštivé počasí. Lidé museli zanechat polních prací, které toho roku byli nepříznivým počasím dosti opozděny.Asi ve 3 až 3 hod 15 min. odpoledne jsme uslyšeli ve světnici strašlivý rachot,jako když se blíží veliká bouře.

Sotva jsem vyběhl na dvůr,uviděl jsem od jihovýchodu ,tedy směrem od Jičína blížit se vedle sebe dvě letadla. V prudkém letu  ve velké výšce asi tak 700 až 1000 metrů mířila obě letadla k severozápadu.Bylo slyšet palbu z kulometů a ohlušující rachot motorů byl tak silný, že vedle hlasitě volajícímu člověku nebylo rozumět.

Nad lesem  nazývaným též Ptákem bylo slyšet náhle prudký výbuch a v ovzduší se objevilo ihned plno kroužících a různě motajících se cárů. Nato se trup letadla již bez křídel sklonil předkem k zemi a kolíbavě se zřítil na zem do lesa. Součastně se z něho vyvalil sloup černého dýmu.V ovzduší se objevil otevřený padák a muž se s ním klikatým letem snášel k zemi směrem k Rovensku pod Troskami.Druhé letadlo letící o něco výše se rychle vzdalovalo směrem k Ještědu. To vše se odbylo velice krátce, za úplného bezvětří.Všude v okolí byl cítit  silný zápach leteckého benzínu a přes nebezpečí požáru se začali sbíhat lidé z okolí hledající místo katastrofy.Letec ,který se snesl do polí u Rovenska, vyvázl jen s lehkým zraněním a byl dopraven místními občany do podniku pana Putnara....Svému zachránění mohl vděčit pouze náhodě,že při výbuchu sestřeleného letadla byl z něho explozí vyhozen a padák se mu sám rozevřel .Než jsem se dostal na místo sestřeleného letadla,nacházel  jsem cestou lesem množství různých částí plechů a kusy kulometných pásů již vystřílených,ale i plných nábojnic a další jiné součásti z letadla.Během asi tak patnácti minut se dostavila na místo četnická asistence z Rovenska a z Libuně pak zdejší holenický lesní Emil Vávra. Tito pak již dalším přicházejícím lidem v přístupu k troskám letadla bránili. Já sám jsem doběhl na místo sestřeleného letadla asi za 10 minut. 

Spadlý trup letadla byl přeražený na dva díly. V silně zdeformovaném trupu byli 4 mrtví muži posádky a další, pátý ležel opodál přikrytý zeleným smrkovým roštím.Trosky letadla byly proraženy na několika místech asi 4 metry dlouhými pahýly smrků o průměru asi tak 8 cm a vyčnívaly zakrvácené z něho ven.Těla německých vojenských letců byla v letadle velmi rozbitá.Na části trupu letadla bylo vidět ještě dva kulomety a pásy s náboji 8 a 20 mm.Kulometů ale již rozbitých bylo zjištěno pak ještě více, uvnitř rozbitého letadla bylo také vidět aktovky letců.Trosky letadla byly rozptýleny po velké ploše lesa do stran po směru letu asi tak v prostoru dvou kilometrů, menší části  pak jen asi 300 metrů.Tak levé křídlo spadlo na polích v Kotcích a bylo jen velké štěstí , že padající trosky nikoho nezabily,ale ani nerzanily. Po nádrži na benzín byla na kraji lesa jáma 1 metr hluboká a 5 m široká. Asi 3m vysoké smrčky kol místa dopadu této nádrže byly vyrvány i s kořeny a rozmetány  do okruhu jistě 20 metrů a ostatní lesní porost byl také blátem postříkán a všude se válely zbytky plechů, kabelů a gumy.Druhý den 21.5.1944 odpoledne přijela 4 nákladní auta s německými vojáky, ale i s mechaniky. Ti byli ubytováni v nedalekých Holenicích po rodinách a v hostinci.   

 Odklízeli pak mrtvoly letců z trosek letadla,kde do té doby byla hlídka ze zdejších civilistů a hasičů.Vojáci přivezli 5 černých rakví, které měli plechovou vložku, tu pak vložili do každé z nich . Do rakví pak uložili mrtvé letce a opatřili lístkem se jménem v nohách .Od němců sice nebylo nikomu bráněno vše sledovati ze vzdálenosti několika kroků, ale zjistit jména a hodnost se mi nepodařilo.

Rakve byli pak sneseni na cestu vedoucí z Křečovic k Holenicům.Pak je z nedalekého Rovenska Zikmund a Šourek naložili na vozy stoláky a odvezli na rozcestí k hostinci Františka Brunclíka.Zde naložili mrtvým sejmuté padáky na rakve a tyto do aut a odvezli prý do Hradce Králové.

Velké množství lidí ,kteří se tu neděli zde sešli ,sledovalo celý průběh události. Několik německých letadel kroužilo celé odpoledne nad místem katastrofy a svojí účastí vzdávaly svým kamarádům poslední poctu .Součásti rozbitého letadla odváželi zdejší rolníci Křivský a Rubeš na dvůr hostince u Brunclíků, který jimi byl zcela zaplněn. Němečtí vojáci říkali, že příčinou katastrofy byla ( techniše teller-  technická chyba .Dle zpráv četníků bylo však v nalezeném palubním záznamu letadla zaznamenáno , že letadlo svedlo boj v prostoru Hradce Králové, čemuž nasvědčovaly i vystřílené kulometné pásy- z Hořeních Holenic , nad jejiž prostorem se vše odehrálo ,očití svědkové tvrdili, že letadla po sobě střílela a neznámé letadlo letící vlevo a o něco výše svého soupeře sestřelilo

Letoun odstartoval k průzkumnému letu v sobotu 20.5.1944 z letiště Lechfeld u Augsburgu. Šestičlenná osádka jistě netušila, do jaké situace se dostane a že pro většinu z nich bude tento let posledním. Sled událostí později popsal jediný přeživší člen-Gefr. Otto Meyer. Letoun letící v letové hladině 3500 metrů se po sedmdesáti minutách  v prostoru Sudet dostal do oblačnosti s horní hranicí 4000m, což odpovídá bouřkovým kumulonimbům /CB/. Na letounu se v oblačnosti začala tvořit námraza, posádka se tedy snažila o urychlený sestup pod mraky. Pravděpodobně vlivem přílišného namáhání konstrukce se letoun ve velké rychlosti rozpadl. Gefr. Otto Meyer z rozlámaného stroje vypadnul, což mu zachránilo život- podařilo se mu otevřít padák a s lehčími zraněními nehodu přežil. Letoun se rozpadl na velké množství částí a ty dopadly jihovýchodně od Rovenska pod Troskami v pásu dlouhém přes jeden kilometr. Jedno z křídel dopadlo v oblasti zvané Liščí kotce poblíž rybníku Koudelka, přední část trupu pak u kóty Kámen. Ještě dál skončily motory DB 606. Místo následně uzavřela policie a poté příslušníci Wehmachtu. Přeživší Gefr. Otto Meyer byl převezen do lazaretu v Mladé Boleslavi. Zahynulí členové posádky a trosky letounu byly pak svezeny k hospodě ve Starých Holenicích. Rakve se zahynulými letci pak byly údajně převezeny do Hradce Králové.

Pád obrovského stroje, jakým He 177 bezesporu je, vyvolal mezi místními obyvateli velké pozdvižení. S postupujícím časem od události po skončení 2. sv. války se ovšem na událost začalo zapomínat a začala se i různě překrucovat. Dokonce i v písemných záznamech se vyskytovaly zaručené zmínky o tom, že letadel se tehdy nad Rovenskem objevilo víc a jedno z nich bylo sestřeleno... V průběhu devadesátých let se o událost začala zajímat parta nadšenců z KVLH Rváčov. Té  se v průběhu několika let podařilo lokalizovat místa dopadů jednotlivých částí stroje. Nalezené fragmenty pak byly vystaveny v muzeu  v Újezdu pod Troskami v muzeu Milana Trakala. V roce 2000 se díky německým archivům podařlo identifikovat stroj a jeho posádku. Významná událost se pak odehrála v roce 2011, kdy se členovi spolku Jardovi Šefců ozval syn člena posádky Ofw. Alfreda Mitschkera-Dr. Alfred Mitschker. Ten do události vnesl další světlo a objasnil příčiny havárie. V září 2011 Dr. Mitschker navštívil ČR a v doprovodu kluků z KVLH Rváčov navštívil místo, kde zahynul jeho otec.

Pohled od rybníku Koudelka ve směru pádu stroje (2007)

Na místo havárie stroje jsem se poprvé vydal v r. 2006. Díky ochotě Milana Trakala jsem dopředu věděl, kde se přibližně nachází místa dopadu jednotlivých částí. Zároveň se mi dostalo upozornění, že místa byla v minulosti velmi pečlivě prohledána a tak se už nedá skoro nic najít... Po navštívení jsem musel dát Milanovi zapravdu...Touha najít něco z tak raritního stroje byla ale veliká, takže jsem v lese u Rovenska strávil opravdu hodně času v průběhu následujících několika let. Odměnou je mi tedy několik zajímavých součástí. Zájemcům o tento typ vřele doporučuji Jardovo muzeum.Odkaz zde:

http://www.kvlhrvacovcerna.estranky.cz/clanky/heinkel-he-177-greif-w.nr.535852-f8-qu-10.-kg.40.html

 Část rámu sedačky

Zástrčka k některému z přístrojů z palubní desky

Drobné fragmenty	Krytka tlačítka

 Fotografie nálezů poskytnuté Jardou Šefců ze spolku KVLH Rváčov-díky Jardo!

Krytka z čerpadla paliva

Části navigačního počítadla	Části navigačního počítadla

Části navigačního počítadla	Části přístrojů

Protizávaží kanonu ze zadní střelecké věže	Část radiostanice FUg 16

Fragment kompasu

 Za pomoc a fotografie děkuji KVLH Rváčov. 

Pavel Krejčí 5.2014