Heinkel He 177A-3 Greif    W.Nr. 5852

F8+QU

10./KG 40

Rovensko pod Troskami okr. Semily 

   20.5.1944

	Pohled na místo události od rybníku Koudelka /2010/

Letoun odstartoval k průzkumnému letu v sobotu 20.5.1944 z letiště Lechfeld u Augsburgu. Šestičlenná osádka jistě netušila, do jaké situace se dostane a že pro většinu z nich bude tento let posledním. Sled událostí později popsal jediný přeživší člen-Gefr. Otto Meyer. Letoun letící v letové hladině 3500 metrů se po sedmdesáti minutách  v prostoru Sudet dostal do oblačnosti s horní hranicí 4000m, což odpovídá bouřkovým kumulonimbům /CB/. Na letounu se v oblačnosti začala tvořit námraza, posádka se tedy snažila o urychlený sestup pod mraky. Pravděpodobně vlivem přílišného namáhání konstrukce se letoun ve velké rychlosti rozpadl. Gefr. Otto Meyer z rozlámaného stroje vypadnul, což mu zachránilo život- podařilo se mu otevřít padák a s lehčími zraněními nehodu přežil. Letoun se rozpadl na velké množství částí a ty dopadly jihovýchodně od Rovenska pod Troskami v pásu dlouhém přes jeden kilometr. Jedno z křídel dopadlo v oblasti zvané Liščí kotce poblíž rybníku Koudelka, přední část trupu pak u kóty Kámen. Ještě dál skončily motory DB 606. Místo následně uzavřela policie a poté příslušníci Wehmachtu. Přeživší Gefr. Otto Meyer byl převezen do lazaretu v Mladé Boleslavi. Zahynulí členové posádky a trosky letounu byly pak svezeny k hospodě ve Starých Holenicích. Rakve se zahynulými letci pak byly údajně převezeny do Hradce Králové.

Pád obrovského stroje, jakým He 177 bezesporu je, vyvolal mezi místními obyvateli velké pozdvižení. S postupujícím časem od události po skončení 2. sv. války se ovšem na událost začalo zapomínat a začala se i různě překrucovat. Dokonce i v písemných záznamech se vyskytovaly zaručené zmínky o tom, že letadel se tehdy nad Rovenskem objevilo víc a jedno z nich bylo sestřeleno... V průběhu devadesátých let se o událost začala zajímat parta nadšenců z KVLH Rváčov. Té  se v průběhu několika let podařilo lokalizovat místa dopadů jednotlivých částí stroje. Nalezené fragmenty pak byly vystaveny v muzeu  v Újezdu pod Troskami v muzeu Milana Trakala. V roce 2000 se díky německým archivům podařlo identifikovat stroj a jeho posádku. Významná událost se pak odehrála v roce 2011, kdy se členovi spolku Jardovi Šefců ozval syn člena posádky Ofw. Alfreda Mitschkera-Dr. Alfred Mitschker. Ten do události vnesl další světlo a objasnil příčiny havárie. V září 2011 Dr. Mitschker navštívil ČR a v doprovodu kluků z KVLH Rváčov navštívil místo, kde zahynul jeho otec.

Na místo havárie stroje jsem se poprvé vydal v r. 2006. Díky ochotě Milana Trakala jsem dopředu věděl, kde se přibližně nachází místa dopadu jednotlivých částí. Zároveň se mi dostalo upozornění, že místa byla v minulosti velmi pečlivě prohledána a tak se už nedá skoro nic najít... Po navštívení jsem musel dát Milanovi zapravdu...Touha najít něco z tak raritního stroje byla ale veliká, takže jsem v lese u Rovenska strávil opravdu hodně času v průběhu následujících let. Odměnou je mi tedy několik zajímavých součástí. Zájemcům o tento typ vřele doporučuji Jardovo muzeum.Odkaz zde:

http://www.kvlhrvacovcerna.estranky.cz/clanky/heinkel-he-177-greif-w.nr.535852-f8-qu-10.-kg.40.html

Část rámu sedačky	Část rámu sedačky

Zástrčka elektro	Zástrčka elektro

Drobné fragmenty	Krytka tlačítka

 Fotografie nálezů poskytnuté Jardou Šefců ze spolku KVLH Rváčov-díky Jardo!

Krytka z čerpadla paliva

Části navigačního počítadla	Části navigačního počítadla

Části navigačního počítadla	Části přístrojů

Protizávaží kanonu ze zadní střelecké věže	Část radiostanice FUg 16

Fragment kompasu

 Za pomoc a fotografie děkuji KVLH Rváčov.

Pavel Krejčí 5.2014