Boeing B-17G   43-38369

 

327.Bomb Squadron, 92 BG,8.AF

 

Čemíny okr. Plzeň-sever  25.4.1945  

 

 

 

Celkový pohled na místo dopadu stroje /2014/

 

 

   
Prostor dodnes zvaný "U letadla" I po sedmdesáti letech  viditelná prohlubeň

 

 

Dne 25.4.1944, na samém sklonku války v Evropě byly letouny 8.AF nasazeny do akce, která se posléze ukázala jako vůbec poslední operační nasazení bombardérů této letecké armády na evropském válčišti. Z důvodů, o kterých se dodnes vede polemika,bylo rozhodnuto o náletu na plzeňskou Škodovku. V situaci, kdy americké pozemní jednotky již osmý den bojovaly na území okupovaného Československa a Plzeň již měly prakticky na dohled se většina historiků přiklání k myšlence, že skutečným cílem již nebyla Třetí říše. Pravděpodobným cílem bylo oslabení zbrojního průmyslu na území, které mělo dle dohod po válce připadnout Sovětskému svazu. Zřejmě i s ohledem na tuto skutečnost bylo velení 8. AF motivováno co nejvíce omezit dopady náletu na civilní obyvatelstvo. Rozhodlo se proto k bezprecedentnímu kroku. Rádio BBC zhruba dvě hodiny před příletem bombardovacího svazu do plzeňské oblasti odvysílalo informaci o chystaném náletu. O tom, že toto varování zachránilo spoustu životů na zemi není pochyb. V Plzni se zpráva o chystaném náletu rychle rozšířila mezi zaměstnanci podniku a  ti ve spěchu opouštěli svá pracoviště a  uchýlili se do krytu. V samotném městě byla situace podobná a obyvatelé Plzně meli dostatek času zaujmout místo v krytech. Tu samou dobu na přípravu  samozřejmě ale využila i německá proliletecká obrana. Nálet byl proveden z výšky 6060-7060 metrů po vizuálním zaměření za současné pomoci radarů H2X.
Výsledkem akce byla zničená Škodovka a množství sestřelených a poškozených bombardérů. 11 strojů bylo sestřeleno, 58 poškozeno těžce, 122 lehce.

Jedním se sestřelených strojů byl stroj 43-38369 ze sestavy 327. Bomb Squadron. Letoun byl těžce zasažen salvou granátů ráže 88mm vypalených baterií protiletadlového dělostřelectva ve svahu kopce Štuperk v blízkosti Chotíkova. Stroj s hořícími motory č. 1 a 2 přešel do sestupné spirály. Části posádky se podařilo stroj opustit. Těsně nad mraky ale došlo k explozi stroje, která znamenala konec pro šest letců, včetně velitele stroje 1/Lt Lewise B. Fishera. Letoun se rozpadl ve vzduchu a hořící trosky  dopadly severovýchodně od Čemín na na pole a částečně do lesa. Tlaková vlna roztříštila okna v Čemínech, bylo poškozeno i několik střech.

Pozůstatky zahynulých letců byly odvezeny do Města Touškova a pochovány u zdi místního hřbitova. Dva přeživší letci byli zajati.

Zbytky letounu již nebyly německou brannou mocí odklizeny a vrak byl po několik let rozebírán obyvatelstvem.

 

Zadní část stroje Lt. Fischera na poli u Čemín

 

 

Jeden z motorů Wright  Cyclone R-1820  ležící na místě dopadu

 

V roce 1992 byl v Čemínech na návsi odhalen pomník zbudovaný díky OÚ Čemíny, LHK Plzeň a Military Car Clubu Plzeň. Pomník zdobí originální vrtulový list osudného bombardéru, který byl nalezen při orbě u místa havárie.

 

 

 Pozůstatky havárie /2014/

   
   
   
   
   
   
 Pomník v obci Čemíny Pomník v obci Čemíny
   

 

 Havárii popisuje detailně kniha "Poslední akce" autorů Foud,Krátký,Vladař /Nava Tisk Plzeň 1997/

 

Pavel Krejčí 7.2014