Focke-Wulf Fw 190F W.Nr. 583958?
SG 77 ?
Pardubice- Polabiny 3.1945
Ilustrační obrázek Fw 190F
Místo dopadu v r. 2015
K havárii německé stíhačky došlo dle pamětníků v březnu 1945. Dle ing. Ctirada Beneše, který se před léty touto havárií intenzivně zabýval a byl očitým svědkem události, byla příčinou nehody srážka dvou strojů. Dle článku, který ing. Beneš publikoval v r. 2007 v pardubickém tisku došlo ke srážce zhruba v prostoru nad pardubickým lihovarem. Jeden z letců stihl opustit stroj, ale jeho padák byl zachycen padajícími troskami a letec se zabil. Druhý pilot zůstal v letadle, je možné, že zahynul již při srážce. Tento stroj dopadl do slepého ramene Labe ve čtvrti Polabiny. První neúspěšné pokusy vyzdvihnout trosky letadla se datují do začátku osmdesátých let. Pokusili se o to členové modelářského klubu v Pardubicích. V roce 1987 proběhla akce organizovaná Leteckou historickou společností v čele s publicistou Jiřím Sehnalem. Na akci se podíleli i potápěči z Kolína a pracovníci Povodí Labe. Bylo osloveno i Letecké muzeum Kbely, to však neprojevilo zájem, letoun nebyl dostatečně sovětský. Byl vyzdvižen motor stroje, prakticky celý trup, podvozková noha s ještě nahuštěnou pneumatikou, vybavení kabiny, zbraně...Nalezeny byly rovněž kosterní pozůstatky pilota. Trosky stroje byly složeny v prostorách Aeroklubu Svazarmu v Kolíně. Akce byla ukončena 22.6.1987. Bohužel, žádná instituce se k vyzdviženým troskám neměla a tak stroj zmizel v zahraničí. V červnu 1987 byl převzat leteckým muzeem Laatzen- Hannover. Zde byly trosky podrobně prozkoumány a bylo zjištěno výrobní číslo 583 958. Později byl vrak předán do muzea Appen u Uetersenu, v r. 1996 pak bylo muzeum přestěhováno do muzea na letiši Gatow v Berlíně. Webové stránky muzea v inventáři tento stroj nezmiňují.
Ostatky pilota, které byly nalezeny v r. 1987 byly v r. 1989 předány německé straně. Byly pohřbeny na vojenském hřbitově ve Wünsdorfu u Hannoveru. Identita pilota není, pokud je mi známo, stále zjištěná.
Místo dopadu stroje jsem navštívil v r. 2015 s pardubickým členem VLA Čepí Martinem Veverkou. Břeh ramene řeky je dnes zarostlý hustou vegetací. V těsné blízkosti místa dopadu se několik měsíců předtím usadil bezdomovec, který měl z našeho hledání fragmentů velkou zábavu. Za to, že jsme mu chodili po obýváku se mu dodatečně omlouvám. Tím , že okolí kontaminoval odpadky nám naše hledání taky ale moc neusnadnil. Několik drobných fragmentů jsme s Martinem ale přece jen našli. Bylo by velmi zajímavé zjistit osud trosek tohoto stroje. Pokud bude tento článek číst někdo, kdo o tom něco ví, bude fajn, když se mi ozve.
Za pomoc děkuji Martinovi a Pavlovi z Pardubic.
Pavel Krejčí 7.2016