Lavočkin La-7 v.č. 1033
117. stíhací pluk, 5. letecká armáda
gard. por. Alexej I. Menšikov
Babice nad Svitavou okr. Brno- venkov
25.4.1945
2016
25. 4. 1945 byl u Babic nad Svitavou ve znamení velké letecké aktivity ruského letectva. Obec byla poprvé bombardována. v 11:30, kdy přiletěla od severovýchodu skupina lehkých bombardérů A-20 G Boston s ruskými posádkami a zaútočila na uskupení německého vojska v obci. Letouny shazovaly lehké tříštivé bomby a ostřelovali cíle na zemi z kanonů i kulometů. Krátce po poledni přiletěly od jihu tři ruské stíhačky, nad obcí se obrátily a začaly shazovat menší bomby. Protiletadlové baterie u Ochozu (flak) a u Habrůvky (4hlavňové kanóny ráže 20 mm) po letounech zahájily palbu. Kolem 12:30 byla jedna ze stíhaček zasažena. Odlomilo se jí křídlo, které začalo rychle rotovat a spadlo do lesa. Zbytek draku letounu se zřítil u křtinské silnice asi 100 m od lesa na pole Ferdinanda Beránka (nar. 1887) a na zemi shořelo.
Babičtí občané, kteří přiběhli k hořícímu stroji, začali zbývajícím dvěma letadlům mávat, ale piloti se zřejmě domnívali, že se jedná o německé vojáky a začali po nich střílet z palubních zbraní. Naštěstí nikdo nebyl zasažen. V místě havárie vznikl kráter, v němž ležely ohořelé a zničené zbytky letounu. Pilot při havárii zahynul, mezi troskami byly nalezeny zbytky jeho oděvu a vlasů, které místní občané považovali za ženské. Z tohoto předpokladu vznikla babická legenda o sovětské pilotce. Po válce se o tajemnou letkyni padlou u Babic začali zajímat občané SSSR. Začaly přicházet dopisy, vycházet články. Stejně tak babičtí občané byli i nadále přesvědčeni, že se jednalo o letkyni. Tradice tohoto podání byla v obci silně zakořeněna. V roce 1960 dal MNV postavit poblíž místa havárie na druhé straně silnice u lesa pomníček, který se přes určité změny dochoval dodnes. Je to mohyla tvořená vápencovými balvany spojenými betonem. Nahoře je plastika ženské hlavy s výrazně vlajícími vlasy vysekaná z jemnozrnného pískovce. V horní části byla deska z mramoru (sivec) o rozměrech 40 x 60 cm s nápisem "ZDE PADLA V POSLEDNÍCH DNECH VÁLKY V ROCE 1945 SOVĚTSKÁ LETKYNĚ. ČEST JEJÍ PAMÁTCE" a hvězdou. Až do počátku 90. let byl ve spodní části pomníčku kovový model letadla (délka trupu 58 cm, rozpětí křídel 73 cm). Pomník byl odhalen 9. května 1960, slavnosti se účastnila 14členná sovětská delegace. V roce 1980 bylo rozhodnuto o citlivé úpravě památníku. Byla zachována stávající podoba památníku a provedena jen změna textu. Na mramorové desce byl vytesán nápis "HRDINNÝM SOVĚTSKÝM LETKYNÍM Z DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY". Dnes /2016/ je pomník bez desky- někomu zřejmě velmi vadila.
Proměny pomníku v čase.
2016
V srpnu 1978 byl proveden průzkum místa havárie a vykopání zbytků letounu skupinou Z-77, pracovníky Moravského muzea v Brně a redakcí časopisu Zápisník. Iniciátorům se podařilo získat informace z archívu ministerstva obrany tehdejšího SSSR, kde se hovoří o tom, že během osvobozovacích bojů nebyly ve stavu 5. letecké armády žádné ženy. Proto bylo rozhodnuto najít místo havárie, vyzvednout ostatky pilota a určit jeho pohlaví. Na poli bylo nejprve vyhledáno místo havárie, následně byly vykopány části motoru, podvozku a kabiny s kosterními pozůstatky pilota. U těch následný antropologický výzkum prokázal, že se jednalo o muže. Podrobněji zkoumání ostatků popisuje Dr. Dacík z Brna:
Posuzoval jsem jako expertizní pracovník - forenzní antropolog při exhumaci ostatky gardového poručíka Menšikova. Průzkum byl proveden dne 23. 8. 1978 v rámci akce zajišťované vedoucím oddělení nových dějin Moravského muzea v Brně (p. Vardanem) a prováděné pátrací skupinou Z-77 za součinnosti pyrotechnika policie. Nalezeny byly zbytky letounu havarovaného ke konci II. světové války, ale také fragmenty tělesných pozůstatků pilota, konkrétně z lebky 3 fragmenty, z postkraniálního skeletu několik fragmentů. Z charakteru kostí bylo již při ohledání zřejmé, že jde o zbytky skeletu mladého dospělého muže, navíc skutečnost potvrdil i archiv ze SSSR.
Letoun Lavočkin La-7 byl identifikován podle nalezeného kusu překližky s číslem 1033: patřil do stavu 117 stíhacího pluku 14. gardové stíhací letecké divize 5. letecké armády a byl pilotován gardovým poručíkem Alexejem I. Menšikovem, nar. 1923.
Bagrování letounu byla v r. 1978 velká událost hlavně pro místní pány kluky.
Zbytky motoru- čtrnáctiválec Švecov AŠ-82
27. 4. 1982 byly nalezené ostatky poručíka Menšikova nalezené v roce 1978 po dohodě s vojenskou správou pohřbeny u pomníku RA v Babicích. Na přední stranu pomníku bylo vysekáno jeho jméno: "LETEC GARD. LEJTĚNANT A. I. MENŠIKOV 1923 - 1945". Na tomto místě odpočívá sestřelený ruský letec dodnes. Na obrázcích je vidět pomník RA, kde v dolní části je jméno ruského letce.
Zdroj: Badatelna, David VARNER, www.davar.cz
Pavel Krejčí 11.2016