Suchoj Su-7BKL   ev.č. 6005

 

28. sbolp, 3. letka

 

pilot: mjr. František Začal

 

Sudoměřice u Bechyně okr. Tábor   9.6.1971

 

 

Snímek letounu 6005 jsem zatím nikde nedohledal. Zde 6004 /Letectví + kosmonautika č. 17, roč.´73, autor fotografií: Karel Masojídek./

 

Znak, který u 28. sbolp v sedmdesátých letech na přídi trupu nosily některé  letouny SU-7  /kresba Třebíč Nuclear Model Club/

 

Dne 9.6.1971 došlo v prostoru Sudoměřické obory 6 km východně od letiště Bechyně ke katastrofě letounu SU-7BKL, při níž zahynul pilot 1. třídy major František Začal.

 

Mjr. Začal  /kniha "Osmadvacítka- historie 28. sbolp" Ing. Jan Důbravčík/

 

Pilot prováděl po změně původního úkolu a doplňkové přípravě let ve dvojici jako vedený. Vedoucím dvojice byl ZVP letky mjr. Rolák. Let probíhal po trati Čáslav - Kouřim - Bechyně - Rajhrad - Žďár - Čáslav ve výšce 3000 m. Vzlet dvojice v 09.40 i první část letu proběhla bez závad. Havarijní situace nastala v průběhu zatáčky na otočný bod Bechyně při letu dvojice v sevřené sestavě ve výšce 3000 m a rychlosti 750km/hod. Mjr. Rolák bezprostředně po návratu z letu, kdy ještě nevěděl o osudu vedeného pilota uvedl, že v prostoru zatáčky nad otočným bodem vedl dvojici skrz vrchol kumulu. Po srovnání zatáčky do nového kurzu a vylétnutí z oblačnosti kontroloval pohledem, jestli je vedený na místě a již ho neviděl. Později svoji výpověď změnil a uvedl, že celou dobu vedl skupinu mimo oblačnost a po ukončení zatáčky již mjr. Začala nespatřil. Uvedl, že se domníval, že vedený pilot neudržel skupinu, vysadilo mu rádio a pokračuje samostatně do Čáslavi.  Skutečnost byla taková, že letoun mjr. Začala se v podmínkách letu v oblačnosti dostal do nezvyklé polohy. Roli mohla sehrát i technická závada. Letadlo se dostalo do polozvratu a pod úhlem 40° dopadlo do lesa v opačném kurzu , než byla letěná trať. Při dopadu došlo k výbuchu a úplnému zničení letadla. Trosky se rozlétly po širokém okolí, pilot okamžitě zahynul. O tom, že poslední vteřiny letu probíhaly značně  dramaticky svědčí fakt, že obě přídavné nádrže i se závěsníky byly nalezeny 350 metrů před místem nárazu do země. Bylo zjištěno, že nádrže i se závěsníky se utrhly důsledkem obrovského přetížení, když se pilot snažil vybrat střemhlavý let.

 

1971 2017
   

 

   

 

 

Z fotografií je zřejmé, že letoun se zcela roztříštil.

 

Pohřeb mjr. Začala /kniha "Osmadvacítka- historie 28. sbolp" Ing. Jan Důbravčík/

Přesná příčina katastrofy nebyla zjištěna. Roli v tom sehrál fakt, že záznamové zařízení- barospidograf nebylo funkční, protože u pluku chyběly zapisovací pásky. Vyšetřování prokázalo, že u stroje došlo k poruše posilovače řízení stabilizátoru. Stejná závada se na tomto stroji projevila 18.5., tedy nedlouho před katastrofou. V Deníku přípravy letounu je z toho dne zápis pilota,  kpt. Daňka: "18.5.1971 za letu v zóně se letoun při mírném povolení prudce potlačil, až vyletěl padák ze sedačky- stalo se třikrát". Při kontrole na zemi ale nebylo nic zjištěno a při záletu byl letoun hodnocen bez závad. Ani při dalších dvou letech nebyly piloty hlášeny problémy. Je možné, že se závada znovu projevila v ten nejméně příznivý okamžik, během letu v mraku ve skupině a tím podstatně přispěla ke katastrofě.

 

Komisionální přehled škody při nehodě /VUA Praha/

 

Plánovací tabulka 3. letky  na 9.6.1971

 

 Fragmenty z letounu mjr. Začala 

 

   

Vyjiskřovač statické elektřiny z konce křídla

 

   

 Fragment trupu a část perspexu z překrytu kabiny

 

   

 Spojovací článek munice do kanonu a fragment vnitřní konstrukce

 

Prameny:

- vyšetřovací spis z fondu MO 1971 VUA Praha

- "Osmadvacítka- historie 28. sbolp" Ing. Jan Důbravčík Svět Křídel 2007

Za pomoc s nalezením místa děkuji Daliborovi "Dali" Hruškovi

 

Pavel Krejčí 12.2017