Aero L-39ZA Albatros        "1740"

 

Letecký zkušební oddíl/ VÚ 030

 

Český  Brod - Kounice okr. Nymburk   3.4.1991

 

 


 

Dva aktéři příběhu z 3. dubna 1991. L-39ZA  výrobního čísla 031740 a jeden z členů jeho posádky pplk. Karel Fencl v poměrně neobvyklé "pouštní" kombinéze. Ta byla používána našimi piloty v arabských a afrických zemích, které se Československo společně s dalšími zeměmi "východního bloku"  v rámci internacionální pomoci snažilo obrátit na cestu socialismu, štěstí, míru a prosperity. Nic z toho ovšem nikdy nefungovalo a byly to jen vyhozené prostředky. Fotografie byly pořízena v r. 1989 na letišti v Kunovicích /sbírka R. Palička/

 

 

Menší letecké drama se šťastným koncem se odehrálo 3. dubna 1991 ve vzdušném prostoru severně od Českého Brodu. V 17:15 hod  toho dne odstartoval z letiště Kbely letoun L-39ZA trupového čísla 1740. Za řízením seděli instruktor  pplk. Vítězslav Nohel a pilot  pplk. Karel Fencl. Posádka plnila cv. 10 a 23. "Osnovy bojové přípravy", tedy nácvik techniky pilotáže v malé výšce a let pod zakrytou kabinou. Po skončení těchto dvou cvičení se "třicetdevítka" vrátila do Kbel, kde provedla letmé přistání na dráze 24. Po něm nasadila na levý okruh a opět odfrčela do prostoru Českého Brodu plnit další úkol- cv. 19- techniku vyšší pilotáže. Po několika prvcích VTP, při vybírání střemhlavého letu se ze zadní části letounu ozvala dutá rána. Pohled na přístrojovou desku oba letce okamžitě upozornil na to, že mají vážný problém. Motor ztrácel otáčky a rozsvítilo se varovné světlo "vibrace" motoru. Po několika vteřinách se ozvala silná rána a celý letoun se začal třást. Teplota výstupních plynů začala rychle stoupat na 700° a otáčky dále klesaly až volnoběh. Piloti ohlásili situaci řídícímu létání a srovnali letoun do horizontu. Vzápětí se rozsvítilo  výstražné tablo "požár", které jen urychlilo rozhodnutí instruktora ke  katapultáži. Oba letci se katapultovali ve výšce 600-700m, během ní ještě stihli zahlédnout svůj stroj padat chvostem plamenů za zádí. Požár letounu za letu potvrzovali i svědci, kteří událost viděli ze země. Pplk. Nohel celou událost přestál bez úhony, pplk. Fencl nezaujal při katapultáži správný posed v sedačce a utrpěl odřeniny holeních kostí a zranění páteře, naštěstí bez trvalých následků. Během přistání v terénu si navíc poranil kotník.

Letoun dopadl téměř kolmo na pole západně od obce Kounice. Po dopadu stroj vybuchl a částečně shořel, trosky se rozlétly do vzdálenosti asi 40 metrů. Hašení požáru bylo provedeno místním dobrovolným  hasičským  sborem v Kounicích, pro který to byla jistě událost roku a probírala se ještě dlouho po večerech v místní hospodě. Škoda na pozemku a poničené úrodě nebyla velká, horší to ale bylo s možnou kontaminací spodních vod. Vodohospodářská inspekce proto rozhodla o odtěžení 500 kubických metrů zeminy. Škoda za zničený letoun byla vyčíslena na 3 578 876,- Kč, což tehdy nebyly úplně malé peníze. Byl zničen stroj, který měl nalétáno necelých 800 hodin.

 

 Zákres nehody a fotografie z vyšetřovacího spisu /OBL MO ČR/

 

 

 

 

 

Vyšetřování této nehody se soustředilo hlavně na expertýzu motoru AI-25TL.  Bylo zjištěno, že došlo k únavovému lomu lopatky rotoru vysokotlaké turbíny. To následně vedlo k destrukci dalších prvků motoru a následnému požáru. Pravděpodobnou spolupůsobící příčinou bylo narušení normální činnosti spalovací komory od aerodynamických vlivů a mechanického zatížení během provádění prvků vysoké pilotáže. Mezi navrhovaná opatření patřil až do odvolání zákaz provádět některé prvky VTP, jako souvrat. Byl vydán zákaz provozu letounů, které měly nainstalovány motory AI-25 vyrobené před 1.6.1983 a na nichž dosud nebyla provedena GO a mají odpracováno více než 500 hodin. Dále byly "uzemněny" letouny s motory na nichž byla provedena GO v LOM /Letecké Opravny Malešice/ , jejichž motory odpracovaly více než 300 hodin. Vyšetřovací komise navrhla podniknout další experimenty, které měly zjistit příčinu selhání motorů AI-25. Jak dnes víme, chronické potíže s motory se nikdy nepodařilo zcela vyřešit a byly v následujících letech příčinou ztráty dalších strojů čs. letectva.

V průběhu "papírování" se při vyšetřování nehody poměrně rychle zjistil celkem závažný nedostatek. Podplukovník Fencl byl v době nehody již v civilu a čekal na odlet do Ghany, kde měl působit jako instruktor na L-39. Náčelník úseku LZP VU 030 Kbely tedy překročil svoji pravomoc, když vydal souhlas s tím, že během zkušebního letu bude na palubě civilní osoba. Za toto překročení bylo navrženo jeho odvolání z funkce. Pplk. Fencl nebyl uveden ani v letovém listu pro daný zálet, za což byl kázeňsky "pořešen" rovněž velitel letounu, pplk. Nohel. Jak se ale říká, letadla nelétají na papíry ale na palivo /případně na peníze/, tyto závady neměly se samotnou nehodou žádnou spojitost.

 

 

 

 

Místo nehody bylo kvůli možné kontaminaci spodních vod kompletně odtěženo a rekultivováno. Není zde nic, co by připomínalo havárii, která se zde v roce 1991 stala. Jedinou, dodnes patrnou stopou po události jsou drobné fragmenty letounu, které se dají nalézt na poli v okolí dopadu.

 

Rok 2017

 

   

 

 

 

 

Prameny:

- vyšetřovací spis OBL MO ČR

 

Pavel Krejčí 03.2018