IAR-81C    výr. č. 308

 

 Corpul 1 /C1AR - 1. Rumunský letecký sbor/

 

Adj. Av. Constantin Prisacaru

 

Suchá Loz  okr. Uherské Hradiště   26.4.1945

 

 

 

 

26 dubna 1945 vládla na letišti v Pieštanech intenzivní činnost. Od rána zde přistavaly stíhací a bitevní letadla Corpul 1 Aerian Român (C1AR - 1. Rumunský letecký sbor), aby po natankování a dozbrojení podpořily ofenzívu 4. Rumunské a 40. Sovětské armády s cílem osvobodit Uherský Brod. V 11.30 (Moskevského času) se od dráhy odlepily 2 IARy-81 s úkolem zaútočit palubními zbraněni na kolonu aut a povozů na silnici severně od Dolního Němčí. Formaci vedl Slt.Av. Constantin Opris, jeho číslo byl Adj. Av. Constantin Prisacaru. Oba Konstantinové byli sehraná dvojice, od 20. dubna, kdy začal létal Prisacaru stabilně jako Oprisova dvojka spolu provedli 8 misí, toho dne to byla již jejich druhá akce. V uvedeném prostoru již avizovaná kolona nebyla a tak pokračovali v letu východním směrem a hledali cíl. Asi kilometr jižně od Bánova objevili kolonu aut a neprodleně zaútočili. Zaroveň se ze země zvedla  palba flaku. Při druhé zteči na kolonu byl protiletadlovou palbou zasažen IAR-81C-1 No.308 Constantina Prisacara a zmizel svému vedoucímu v dýmu  hořící Suché Lozi. Na základně přistál ve 12.05 Constantin Opris sám, jeho číslo se zpátky nevrátilo ze svého 26. bojového letu.

Adj.Av. Constantin Prisacaru byl prohlášen za nezvěstného, ale brzy bylo zjištěno, že při této akci padl.

Zničení dvou aut bylo jen slabou náplastí za ztrátu mladéh letce.

Takto vzpomínal na tuto událost rodák ze Suché Lozi pan Mahdal : Dne 26 dubna den před osvobozením doprovodná rumunská letadla odstřelovala a bombardovala německé pozice i celou obec. Před domem č. 66 u dolního mostu spadly bomby na silnici a udělaly tam velké krátery.(jednalo se s největší pravděpodobností o nálet 3 Hs 129 esc. 41 vedený Lt.av. Munteanem-pozn. R.F.) Do jedné jámy spadl tank tak, že se obrátil dnem nahoru. V podlaze měl únikový výlez z toho stříleli na letadla a jedno zasáhli. Letadlo havarovalo a letělo až za Lán, kde se roztříštilo na několik kousků a tak bylo roztahané až na 400 metrů.

Zahynul v něm rumunský pilot, jmenoval se Pisacaru a bylo mu 21 let. Bratr Klement byl v Lidové milici (?)a tak jsme mu ho pomáhali odnést do dědiny. Potom jej zavezli do Bánova, kde je pochován na hřbitově. Jeho tělo bylo zohaveno tak , že byl celý dolámaný, politý olejem, oční otvory a nos měl vycpaný hlínou a všechno ještě zalité krví . V kapse měl-obrázek panenky Marie, doklady a fotku své dívky. V den osvobození nad místem kroužili jeho kamarádi a dávali mu poslední sbohem.

 

Přímého svědka nehody se autorům tohoto příspěvku nepodařilo nalézt, většina obyvatelstva byla schována před neustálými nálety ve krytech. Nicméně pamětníci se shodují na tom, že letadlo zavadilo o střechu stodoly na severním okraji obce a roztříštilo se na přilehlém poli. Zda pilot zasažený protiletadlovou palbou přehlédl v dýmu z hořící obce při pokusu o nouzové přistaní stodolu nebo byl raněn již ve vzduchu zůstane navždy  tajemstvím.

Z připravované knihy „Rumunské kokardy nad Československem“, autor Radovan Frait

 

Pole, na kterém došlo k havárii letounu IAR-81C

 

 

Místo havárie jsem našel společně s Radovanem Fraitem v roce 2017. Drobné trosky jsou dodnes rozptýlené po poli v širokém pruhu o délce asi 300m. Letadlo se při havárii nezarylo a jeho trosky byly  po skončení bojů  z pole odklizeny. Zůstaly tedy  pouze malé fragmenty. Jelikož jde o velice zajímavý typ letounu a v našich končinách velmi raritní, příkaz dne tady zněl - pečlivě pole prohledat a bereme každý úlomek!

 

   

 

   

 Fragmenty palubní elektoinstalace

 

   

Krytka ovládacího relé zbraní a zbytek lafety kanonu  MG 151 ráže 20mm

 

 

   

 Nábojnice kulometu Browning FN ráže 7.92mm

 

 

   

 Potahový plech a fragment kyslíkové instalace

 

 

   
Fragmenty hvězdicového motoru IAR K-14-1000A Plech ze spodní části letounu

 

 

 

 

 Jelikož se jedná o velmi zajímavý typ stroje, několik technických informací. Rumunský letecký průmysl před druhou světovou válkou produkoval vesměs letadla stavěná podle zahraničních licencí. O vlasním vývoji a výrobě, jaká probíhala například v Československu si v Rumunsku mohli  nechat pouze zdát. Licenční výrobou ale získali nezbytné zkušenosti a tak koncem roku 1937 začaly práce na vlastním stíhacím letadle. Firma IAR zkonstruovala svůj první vlastní typ v r. 1930, ve třicátých letech se pak hlavně věnovala licenční výrobě polských PZL P-11 a PZL P-24. Konstruktéři IARu při vývoji maximálně využili skořepinu PZL-24 ze které použili celou zadní část, motorové lože a kormidla. K tomu připojili nově zkonstruovaná křídla a kabinu. Využili licenčně vyráběný motor hvězdicový motor Gnome-Rhône 14K Mistral Major o výkonu 714 kW (970 k) a německou vrtuli VDM včetně vrtulového kuželu. Vzhled letounu, hlavně jeho přední část proto připomíná FW 190.  Kulomety byly rovněž zahraniční, vyzbroj tvořily čtyři Browningy FN ráže 7.92mm, radiostanice německá FuG-7A.  Podobné konstrukční  "slepence" mají většinou  mizerné letové vlastnosti a zpravidla končí na smetišti dějin. Rumunům se ale podařilo spojit celky, které  k sobě evidentně velmi ladily a vznikl impozantní letoun pojmenovaný IAR-80. Stroj měl jen o něco málo horší letové vlasnosti než naprostá špička té doby - Bf 109D a jednalo se třetí nejrychlejší stroj té doby. Sériová výroba byla zahájena v r. 1939, následovala další vylepšení  a pod označením IAR-81 byl stroj vyráběn až do r. 1943.

Údržba strojů IAR-80

 

Do výrobní serie letounů č. 301-461 označené IAR-81C patřil i letoun, který se zřítil u Suché Lozi. Tato verze byla vybavena motorem IAR K-14-1000 o výkonu 753 KW. Výzbroj tvořily dva kanony Mauser MG 151 a čtyři kulomety Browning FN. Letoun se proslavil během srpna 1943, kdy se pilotům těchto letadel podařilo při obraně rafinerií v Ploješti  sestřelit 10 strojů B-24 při vlastní ztrátě 2 strojů. Do další významné šarvátky se piloti IARů zapojili 10.6.1944. Ukázalo se, že IAR se může směle postavit i stroji P-38 Lightning. Během souboje s rumunskými IARy ztratila americká 71. Fighter Squadron devět Lightningů. Velké ztráty ovšem utrpěla i rumunská strana. Během čtyř měsíců zvaných "Americká kampaň" bylo zabito 32 pilotů Grupul 6. Kvůli ztrátám byly nakonec v červenci 1944 stíhací akce proti američanům ukončeny a piloti IARů se začali přeškolovat na výkonnější  Bf 109G-6. V té době už začalo být jasné, že německý spojenec si nevede dobře a válku zřejmě prohraje. Rumunům to správně politicky myslelo a v srpnu 1944 otočili stranu, za kterou bojují, a přidali se na stranu sovětů.  Letouny IAR-81 byly využívány až do konce 2. světové války k útokům na pozemní cíle. Poslední IARy dosloužily u rumunského letectva na počátku padesátých let.

 

 

 Hezký model IARu-81C  nabízí v měřítku 1/32 firma Special Hobby. Obal modelu zdobí neméně hezká kresba zachycující souboj IARů s americkými bombardéry B-24 nad rafineriemi v Ploješti v srpnu 1943.

 

Sestavený model  /web Special Hobby/. Je to krasavec!

 

Pavel Krejčí 3.2018