Avia Ba-122.20  čet. Smolík

 

Avia Ba-122.24  čet.Motyčka †

 

Avia Ba-122.25  čet.Rys †

 

Letecký pluk 4, 44.letka Praha-Kbely

 

Praha-Smíchov                  23.6.1938

 

 Letoun Ba-122.20 čet. Smolíka, letce, který jako jediný přežil srážku tří letadel 23.6.´38

 

 

 V roce 1938 bylo stále více zřejmé, že se v Evropě schyluje k vážné krizi, která bude zřejmě řešena vojenskými prostředky. Československo bylo jednou ze zemí, které vzrůstající napětí nejvíce pociťovaly. Armáda  proto využívala všech příležitostí, aby demonstrovala svoji sílu a to nejen případným agresorům, ale i vlastnímu obyvatelstvu. Příležitostí, kterou si  čs. letectvo nenechalo ujít byl X. všesokolský slet v Praze, který se konal na počátku července 1938. Nad Strahovským stadionem se prezentovalo více než 200 letounů v mohutných formacích.

 

Strahov 6.7.1938

 

Por. František Novák, slavný letec, přezdívaný Král vzduchu, který 23.6.´38  vedl sedmičlennou skupinu nad Strahov.

 

 

Rozkaz k letu sedmičlenné formace

 

Nácvik skupinového letu 23.6.1938  se  stal osudným pro dva piloty 44. letky, kteří v sedmičlenné sestavě vedené npor. Novákem trénovali pětinásobný průlet nad Strahovem. Během jednotlivých  průletů letouny měnily formaci do tvaru písmen nápisu X SLET. Tragédie nastala během průletu, při němž byly letouny seřazeny do tvaru písmene "L".

 

Zákres sestavy ve tvaru písmene "L", během níž došlo ke srážce

 

Po průletu nad Strahovským stadionem přecházela těsná formace do další sestavy, když letoun Ba-122.25, který pilotoval čet. Rys narazil do letounu č. 20 řízeným čet. Smolíkem. Následkem tohoto nárazu narazil Smolíkův letoun do dalšího stroje, č. 24 řízeného čet. Motyčkou. Po tomto nárazu se letouny oddělily, ale v následujícím okamžiku narazil čet. Rys znovu do stroje čet. Smolíka a vrtulí mu roztříštil kormidla. Následkem toho se stal letoun čet. Smolíka neovladatelný a vzepjal se vzhůru a doleva. Rovněž tak neovladatelný stroj čet. Ryse přešel do stoupání a narazil do stroje čet. Motyčky. Oba letouny se do sebe zaklínily a začaly padat. Posléze se od sebe oddělily a padaly každý zvlášť. Všechny tři stroje  se řítily k zemi,  jejich piloti bojovali o své životy a snažili se vyskočit. Srážka nastala ve výšce pouhých 300-350 metrů, takže šlo o vteřiny.

Osud se nakonec zachoval příznivě jen k čet. Smolíkovi, který se stihl  zachránit.  Přistál na padáku asi 100m od trosek svého stroje a utrpěl jen několik oděrek. Zbylým  dvěma letcům se po výskoku z kabiny padák stihl jen vytáhnout z vaku a po dopadu na zem zahynuli. Čet. Motyčka dopadl asi 20m od svého letounu v ulici Světlá před dům č. 1755. Čet. Rys najprve narazil na střechu vily č. 1259  v ulici Na Hřebenkách. Tělo se od střechy odrazilo a nebohý pilot dopadl asi pět metrů od domu na vozovku ulice Nad Výšinkou.

 

 

Avia Ba-122.20 /čet. Smolík/

 

 Stroj se zřítil na dům v ulici Na Hřebenkách č.p. 1755 a na zahradě vedle domu následně shořel.

 

 

Avia Ba-122.24 /čet. Motyčka †/

 

Stroj dopadl na křížení ulic Na Hřebenkách a Nad Mlynářkou.

 

 

 

 

 

Artefakty z letounu čet. Motyčky. Dlouhá desetiletí byly uchovány v Městském muzeu v Letohradu, pak na Městském národním výboru tamtéž.

V r. 1974 byly získány do sbírek Leteckého muzea VHÚ v Praze- Kbely, kde jsou vystaveny.

   

 

Civilní letecká legitimace pilota turistických letadel čet. Motyčky

 

Pohřeb R. Motyčky.  Zdroj:  Letohradský zpravodaj 9/2018

 

Hrob čet. polního pilota Rudolfa Motyčky v Letohradu /foto O. Kolář, www.vets.cz/

 

Avia Ba-122.25 /čet. Vlastimil Rys †/

 

Letadlo dopadlo do zahrady domu č. 30 v ulici Na Hřebenkách. Rodina Rysových se zakrátko po smrti Vlastimila musela vyrovnat s další tragédií. Přesně měsíc po nehodě na Strahově zahynul nedaleko Berouna ve stroji Š-328 Vlastimilův bratr Miloš. Případ  popsán ZDE.

 

 

 

 Fotografie trosek letounů: VUA Praha 

 

Hrob bratrů Rysových na hřbitově v Husinci /J. Rajlich - Katastrofa na Hřebenkách 23. června 1938 Historie a Vojenství 4/2015/

 

Aktualizace 21.7.2021

Pan Eduard Mochan zaslal zajímavé fotografie pietního místa, které bylo na místě dopadu vytvořeno rok po tragické události. Snímky jsou o to zajímavější, že v té době již byla Praha několik měsíců obsazena Němci. Vytvoření pietního místa si tedy vyžádalo i jistou osobní statečnost.

 

 

 

 

 

Prameny:

 

- vyšetřovací spis k nehodě- VUA Praha

-J. Rajlich - Katastrofa na Hřebenkách 23. června 1938 Historie a Vojenství 4/2015

-sbírka Z. Bedřich

 

Pavel Krejčí 5.2018