Iljušin IL-28R             výr. č. 41915

 

trupové číslo "1915" /ex PU-12/

 

47. pzlp, 4. letka -  Pardubice

 

kpt. Holec Karel †, kpt. Kolařík František †,

pprap. Pohlídal František †

 

Pardubice - Svítkov           22.5.1969

 

 

Il-28R 47. pzlp na letišti v Pardubicích / VLA Čepí/

 

 

 V noci 22. na 23. května|1969 došlo nedaleko pardubického letiště k letecké katastrofě stroje Il-28R ze stavu 47. pzlp. Elegantní stroj ve svých troskách tehdy pohřbil celou  tříčlennou posádku. 

 

Stroj 1915 v době, kdy nosil plukovní označení PU-12 / web Aukro via www.valka.cz /

 

 Letoun osudnou noc představoval vzdušný cíl v právě probíhajícím cvičení MERKUR´69. Během tohoto cvičení došlo již 20. května k letecké katastrofě, kdy se během přízemního letu zřítily dva vrtulníky MI-1 s bilancí tří mrtvých. / Bude rovněž publikováno na tomto webu /

Pilot kpt. Holec, pilot IL-28R trupového čísla 1915 prováděl osudný večer cílový navigační let po trati PARDUBICE - HRADČANY- KADAŇ - DOBŘANY - BECHYNĚ - PARDUBICE ve výšce 9000m. Stroj se vracel z výše zmíněného letu, a osádka dostala od řídícího létání příkaz klesat do výšky 1500m a točit nad dálnou přívodní stanicí zatáčku doprava. Kpt. Holec pod indexem "88" příkaz potvrdil a nic nenasvědčovalo tomu, že se blíží katastrofa. Zhruba za 90 vteřin od poslední komunikace viděly posádky dalších letadel i řídící na pardubické věži výbuch severozápadně od letiště. První dojem směny na věži byl ten, že došlo k výbuchu v nedalekém Semtíně. Řídící chtěl, aby se index "88" podíval co to bylo, ale zjistil, že letoun se nehlásí. Létání bylo zastaveno, letouny ve vzduchu dostaly příkaz přistát a plánované starty byly zrušeny. Výjezdová skupina nalezla ještě v noci hořící trosky letounu ve volném prostoru na poli západně od obce Svítkov. Teprve ranní světlo plně odhalilo rozsah zkázy. Letadlo dopadlo velkou rychlostí  pod úhlem asi 25° na zem, vyhloubilo kráter o průměru asi 10m a vybuchlo. Trosky byly rozhozeny do vzdálenosti asi 50m. Asi 17m od okraje kráteru byl nalezen odhozený překryt kabiny, který značí, že minimálně pilot se pokušel na poslední chvíli letoun opustit.

 

Zákres plánované a pravděpodobné trasy letu /VUA Praha/

 

Vyšetřování, které se vzápětí po nehodě rozeběhlo nezjistilo žádné technické příčiny, které by vedly ke katastrofě. Za pravděpodobnou příčinu byla označena hypotéza, že pilot z důvodu osobní indispozice přivedl ve tmě letoun do nezvyklé polohy, kterou se pak snažil vybrat. Pokus o záchranu opuštěním stroje přišel již pozdě a celá tříčlenná posádka proto zahynula.

47. pzlp přišel o letoun i posádku a protože počet nehod u tohoto pluku výrazně převyšoval ostatní útvary, nařídil náčelník Hlavní správy letectva a VPVOS genpor. Štangl hloubkovou analýzu stavu velení pluku. Ani následná opatření však, jak již dnes víme, nezabránila dalším nehodám, které měly u "čtyřicátého sedmého" teprve přijít.

 

 

Fotografie nehody- VUA Praha fond MNO 1969

 

 

Celkový pohled na místo nehody- vzadu hlavní železniční trať Pardubice-Kolín

 

 

 

 

 

 

 

 

Plánovací tabulka 1. letky na osudnou noc.  V té době používala už výhradně MiG-21.

 

 

 Prameny:

-vyšetřovací spis VUA Praha

 

 

Pavel Krejčí 11.2018