Jak-23 /S-101/         výr. č. 10103

trup. označení KR-12

11. letecký stíhací pluk proudový

Cheb        16.10.1952

První polovina padesátých let minulého století byl u čs. letectva ve znamení přechodu ze zastaralé techniky založené na kořistních německých konstrukcích na proudové letouny. V závěru roku 1950 bylo ze SSSR dodáno 11 letounů Jak-23 / pozn.- nikoliv 12, jak je často publikováno/, které byly v našem letectvu označeny S-101. K 25. únoru 1951 bylo v Mladé zřízeno Výcvikové středisko určené pro přeškolování na proudová letadla. U střediska působila skupina sovětských poradců, letecký výcvik probíhal na typech C-2, S-92/CS-92 a nově dodaných S-101. K 1. červnu 1951 bylo středisko přejmenováno. Vzniklo Proudové výcvikové středisko letectva, VÚ 8044. Prvním novým  stíhacím plukem, který se chlubil přídomkem "proudový" se stal 11. letecký pluk, VÚ 1610. Přidělen dostal stroje S-101 trupového označení KR-10 až KR-20. Příslušníci 11. lp byli hrdými průkopníky jen krátce, neboť již koncem roku 1951 byly do výzbroje zařazovány stroje S-102 /MiG-15/. 11. let. pluk se 13. prosince 1951 přesunul na nově vybudované letiště  Žatec, a z toho letiště se až do svého zániku v r. 1993 už nikam "nehnul". Dlouho očekávané proudové stroje se měly stát páteří PVO, 2. května 1952 vydal ministr nár. obrany gen. Čepička Nařízení pro vzdušnou obranu státního území. Byla stanovena hotovost od svítání do soumraku, pro 5. leteckou stíhací divizi bylo stanoveno: letiště Žatec- 4 ks S-101 od 11. lp a 4 ks S-102 od 15. lp, další dva S-101 11. lp budou dislokovány na letišti v Chebu. Přestože letouny S-101 a ani S-102 žádnými záludnými vlastnostmi netrpěly, bylo otázkou, kdy a kde se přihodí první větší maléry. Po dvou smrtelných haváriích strojů S-102 /MiG-15/ si Černého Petra v průběhu roku 1952  s S-101 vytáhl i "detašmán" v Chebu. 

Dne 16.10.1952 držely od časného rána dle nařízení v Chebu hotovost dva Jaky. V 9:35 přišlo hlášení z DVS o americkém letounu L-19, který se v blízkosti Aše přibližoval od západu ke státní hranici. Proti narušiteli startovaly oba stroje, s prvním npor. Růžička, následován v 1 až 1,5 km intervalu por. Čermákem. Letouny startovaly, /jak bylo obvyklé / z dráhy 06, tedy s mírným zadním větrem. Por. Čermák se zřejmě snažil hned po startu dohnat svého vedoucího a začal točit první zatáčku vlevo  příliš brzy. Stroj Jak-23 nebyl žádná raketa, tah proudového motoru poskytoval zhruba stejnou akceleraci, jako běžné pístové motory. Tím došlo k tomu, že por. Čermák vlivem malé rychlosti ztratil nad letounem kontrolu. Npor. Růžička, který por. Čermáka viděl, mohl jen ze svého stoje sledovat jak se Čermákův stroj překlopil na záda a zřítil na zem. Poté nastal výbuch paliva, který znamenal definitivní konec letce i jeho stroje. Por. Čermák se tak stal třetím čs. pilotem, který zahynul při katastrofě proudového letadla. O necelý rok později došlo ke katastrofě S-101 na Rejvízu v Jeseníkách, při které zahynul ppor. Burek  / VIZ ZDE / a tím výčet katastrof tohoto typu letadla končí.

Otázkou zůstává přesné místo dopadu letounu. Některé zdroje mluví o prostoru, ve kterém je dnes vodní nádrž Jesenice, jiné udávají prostor v blízkosti obce Milíkov. Vyšetřovací spis hovoří o tom, že letoun startoval z dráhy 06 a zřítil se v průběhu zatáčky doleva ve vzdálenosti 2,3 km od letiště. To by nasvědčovalo prostoru obcí Potočiště, Chvoječná. Mezi dokumenty z VUA jsem nalezl potvrzení, ve kterém Státní hospodářství Dolní Krásno prohlašuje, že při mu při dopadu stroje nevznikla žádná škoda. Obec Dolní Krásno /německý Unter Schön / jsou dnešní Dolní Dvory. Lze jen doufat, že se v budoucnu podaří nalézt fragmenty stroje a tím lokalitu dále upřesnit.

 Snímky letounů S-101 z doby operačního nasazení téměř neexistují. Existuje pouze dobře známý / a všude stále dokola publikovaný/ snímek stroje KR-17. Zachoval se ovšem film Modrý den z roku 1953, kde jsou krásné barevné záběry strojů S-101 z období nácviku přehlídky na Letné. V té době již letouny nesly plukovní označení "IF". Natáčení probíhalo na letišti v Žatci.

Screenshoty z filmu "Modrý den"  1953  /VHU Praha/

 Prameny:

-vyšetřovací spis VUA Praha

-Stanislav Vystavěl "11. stíhací INVAZNÍ" Svět Křídel 2006

-L. Matějíček "Chebská Křídla" Svět Křídel 2006

Pavel Krejčí 1.2019

Aktualizace 25.1.2020

Pan Petr Jirák, archivář SOkA Přerov a regionální historik poskytnul tomuto webu článek, který v r. 2015 napsal o J. Čermákovi, rodákovi z Bedihošti. Díky!

Jirák, Petr: Z historie obce – Na hřbitově je pohřben pilot Jiří Čermák. Zpravodaj obce Bedihošť, č. 38 (prosinec 2015), s. 12-13.