MiG-21MA      ev.č. 1115

 

2. letka , 4. slp  - Pardubice

 

npor. Jiří Podnecký

 

Hradec Králové        26.3.1973

 

 

 

 Snímek "1115" jsem nikde nedohledal. Rekonstrukci podoby stroje poskytnul pan Michal Urban, web- http://spectre.cz/index.html  díky!

 

 

 

26.3.1973  po 14. hodině prováděl  npor. Podnecký svůj ten den třetí let na stroji MiG-21. Úkolem byl nácvik prvků vysoké pilotáže /cvičení 5. OBP/. Po provedení ostrých zatáček, letů střemhlav  a bojových zatáček přešel pilot do vertikály a prováděl přemet. Při rychlosti 850 km/hod ve výšce 1500m zapnul forsáž a začal letoun tahat do přemetu. Pilot nebyl v těchto prvcích dobře rozlétán a dopustil se několika chyb. Nepřitahoval důrazně,  přetížení 3,8G dosáhl až za 10 vteřin místo předepsaných 3-4 vteřin. Letoun ve stoupavém letu v poloze na zádech ztrácel rychlost. Další chybou bylo, že pilot zaměnil oblačnost ve výšce 6000m, tedy nad letounem, za horizont. Povolil tedy přitahování a čekal až letoun začne zrychlovat ve střemhlavém letu. Ve skutečnosti ovšem stále stoupal, ztrácel rychlost, až stroj přepadl do vývrtky. Na tu pilot nereagoval, protože byl podle vlastních slov vývrtkou velmi překvapen. Zapnul autopilota do režimu "stabilizace", z této polohy ale automat letoun nemohl vyvést. Výška rychle ubývala, po dalších dvou otočkách, ve výšce asi 1500m  se pilot rozhodl provést katapultáž. Letoun se střemhlav zřítil v prostoru dílen ČSD v Hradci Králové. Pilot přistál na padáku s drobnými poraněními způsobenými katapultáží. Zajímavostí jistě je, že letadlo se zarylo do tak měkkého terénu, že na povrchu zůstalo pouze několik málo drobných plechů, jinak zhola nic! Trosky se zabořily podle odhadu do hloubky 6-12 metrů a vzniklý kráter ihned zalila voda. Havarijní zapisovač SARPP byl vytažen z bahnité břečky jako jeden z prvních předmětů a protože pilot potvrdil, že letoun "šlapal jako hodinky" bylo upuštěno od pokusů trosky letadla ze země vytáhnout. V hradeckých dílnách Českých drah, v prostoru mycí rampy  tedy mají dodnes složenou  kompletní "jednadvacítku", jen ten SARPP chybí.

Za bezprostřední příčinu nehody bylo označeno nezvládnutí pilotáže během přemetu a pád letounu do pravé vývrtky. Nepřímo se na nehodě podíleli velitel roje a rovněž zástupce velitele 2. letky, kteří před nehodou přehlíželi závažné nedostatky v provádění pilotáže npor. Podneckého. Za spolupůsobící faktor bylo označeno nedocenění počasí řídícím létání. V prostoru provádění VTP byly 4/8 cirokumulů v 6000m, které způsobily, že si pilot tuto oblačnost zaměnil se skutečným horizontem.

 

 

 

 

   
1973 2019

 

   

 V prostoru železničního depa se toho za posledních téměř 50 let moc nezměnilo. MiG-21MA "1115" je stále zde, zarytý hluboko vedle mycí rampy.

 

Místo dopadu pilota na padáku

 

Prameny:

- vyšetřovací spis VUA Praha

Pavel Krejčí 7.2019

 

Aktualizace 6.8.2019. Svoji vzpomínku na událost mi nedávno poslal p. Petr Matoušek, očitý svědek pádu MiGu.

Stalo se to, když mi bylo deset, tedy v roce 1973. Nevím, jestli na jaře nebo na podzim, ale určitě to bylo ve školním roce. Šel jsem naproti dědovi, který pracoval do 14,15 v ZVÚ v Hradci Králové. Měli jsme sraz za viaduktem (přemostění kolejiště u nádraží, ulice Antonína Dvořáka a pak za mostem Koutníkova)  na Plotišťské straně. Takže to bylo cca v 14,20 -25. Byl jsem zrovna na mostě a uviděl jsem nízko letící stíhačku MIG 21. Letěla od jihu nad kolejemi. Zhruba nad nádražím z letadla vyletěla četná tečka a za chvíli se nad ní otevřel padák. Letadlo letělo dál. Neletělo moc rychle. Když bylo prakticky nade mnou, jako by se ve vzduchu zastavilo, převážilo se přídí dolů a střemhlav se zřítilo vedle viaduktu, těsně, cca 20 metrů od kolejiště do areálu nějakého podniku, přímo do betonové rampy na mytí nákladních automobilů. Na krajní koleji stálo několik vagonů, které posunovala motorová lokomotiva. Byly to tzv. dobytčáky a začaly hořet. Výbuch ale nebyl nijak zvlášť silný. Letadlo jako by zmizelo. Neviděl jsem žádné trosky. Potom jsem už na nic nečekal a utíkal za dědou. Přeci jen tehdy jsem si nechtěl dělat nějaké potíže.

Později jsme ale s kamarády ze třídy na to místo chodili a sbírali úlomky trupu . Byly roztroušené tak v okruhu sto metrů. Vojáci v místě dopadu bagrovali do hloubky. Zřejmě hledali černou skříňku. Pokud ji tedy tehdy migy měly. Ale hledali dost usilovně, protože ke konci bagrování měli autobagr na lanech zapřažený za tatru naloženou panely a spuštěný do toho výkopu, aby dosáhl hloub.

Pilot, když na padáku letěl nad Fotochemou, odhodil sedačku a ta spadla na Jugoslávce, který tam tehdy pracoval a zlomila mu nohu. Pilot spadl na padáku na zem někde na poli u Plácek. Prý do el. Drátů. Tvrdili spolužáci. Ale to jsem neviděl.

Petr Matoušek, 29.7.2019