MiG-21F       výr. č. 560211

 

trup. číslo    "0211"

 

VSL  Milovice, 2. letka

 

ppor. Jaroslav Kohout

 

Draho okr. Nymburk      14.6.1967

 

 Fotografie sesterské "0212", kterou jsem pořídil v r. 1998 v LM Kbely. Letoun byl později  celý přestříkán stříbrnou barvou a bez označení nyní zdobí vchod do kbelského leteckého muzea.

 

 

Tragická událost potkala 14.6.1967 posluchače VLU Košice ppor. Jaroslava Kohouta. Ten v té době procházel přeškolováním  na stroj MiG-21 u VSL v Milovicích.  Událost, která vedla ke smrti mladého pilota byla souběhem technické závady a pilotovy nedbalosti. Při letu ve dvojici s instruktorem  se v kabině jeho MiGu-21F trupového čísla 0211 rozsvítila kontrolka závady palubního generátoru a vzápětí signalizace "Požár". Pilot situaci ohlásil instruktorovi, který se za stroj ppor. Kohouta "zavěsil" a jeho stroj zezadu sledoval. Protože z  "0211" nešel dým, pilot  klesal na přistání na letišti Milovice. Teprve když se druhý stroj přesunul na pravou stranu sledovaného letounu zjistil jeho pilot, že jde o skutečný požár. Potahové plechy na pravé straně trupu v prostoru motoru měnily barvu dozlatova a některé začaly prohořívat. V té době se dvojice nacházela ve výšce asi 800-1000m. Na pokyn vedoucího skupiny začal ppor. Kohout stoupat a mířil stroj do neobydlené krajiny. Vedoucí skupiny a vzápětí i ŘL dali pilotovi rozkaz ke katapultáži. Ve výšce asi 1800m  provedl ppor. Kohout katapultáž. Ta se bohužel nezdařila. Pilot si před letem zřejmě ve spěchu zapomněl upravit  ramenní popruhy na správnou délku a neměl dotažený ani pravý stehenní popruh. Při katapultáži rovněž  nezaujal správnou polohu, což ve výsledku znamenalo, že pilot se po iniciaci raketového systému  silně udeřil do hlavy o překryt kabiny. /  MiGu-21F měl unikátní systém, kde  se sedačka "uzamykala" do překrytu a ten chránil pilota před náporem vzduchu./ Pilot nárazem utrpěl přerušení páteře. Další děj již neměl na osud pilota tedy žádný vliv.  Po asymetrickém uvolnění ze sedačky s rotací vlevo se zachytil pilotův padák za sedačku a došlo k předčasnému otevření výtažného padáčku. V dalším se na předčasně otvíraném padáku  vytvořila na šňůrách smyčka a tím se padák již neotevřel. Tělo nebohého pilota dopadlo volným pádem asi 2 km od letounu. 

 

Překryt kabiny. Na zbytcích plexiskla byly nalezeny tepelné stopy po úderu pilotovy přilby Zš-3 /VUA Praha/

 

 

Vystřelovací sedačka SK-1 nedostatečně upoutanému pilotovi  život  zachránit nedokázala. /VUA Praha/

 

 

Kráter po dopadu stroje" 0211"  mezi obcemi Draho a Rašovice na Nymbursku /VUA Praha/

 

 Vyšetřovací spis, který se zachoval ve VUA Praha

 

Dle vyšetřovacího spisu, který se zachoval ve VUA Praha byl příčinou katastrofy požár letounu, ke kterému došlo následkem netěsnosti hydraulické instalace. Únikem kapaliny AMG-10 na plášť spalovací komory došlo k jejímu vznícení . Netěsnost spoje hydraulické instalace vznikla neodpovědnou prací technického personálu a její nedostatečnou kontrolou při montáži hydraulického čerpadla v technickém oddělení. / Nezajištěná matka a její následné uvolnění/. K uvolnění došlo při šestém letu od provedení opravy.

 

Místo dopadu stroje. V povzdálí obec Rašovice v r. 2020

 

Pohled z místa katastrofy na západ, ve směru, kde dopadlo tělo ppor. Kohouta

 

Fragmenty MiGu-21F "0211" ppor. Kohouta jsou dodnes rozesety na velké ploše po poli.

 

 

Prostor u obce Kovansko, kde dopadl pilot.

 

Nehodu zaznamenal p. Menšík, z nedalekých Poděbrad, který mi k ní poskytnul svoji vzpomínku:

Událost se stala v odpoledních hodinách. Pilot dopadl v katastru obce Kovansko, východně obce na pole zvané „Třírohé“. Na jednom sloupu elektrického vedení 22kV, nedaleko místa dopadu, měl pomníček. Při vzpomínce na tuto událost se vyprávělo, že pilot dopadl na dráty el. vedení.
Letoun dopadl na pole západně obce Rašovice, cca 700 m od okraje obce a cca 2,3 km od dopadu pilota. Nedaleko pádu sklízeli zemědělci seno. Registrovali až dopad letounu na vedlejší pole. Byl jsem se na místo pádu podívat, druhého dne odpoledne. Na místě dopadu byl kráter průměru cca 10 m. Na dně kráteru byla spodní voda. Místo střežili vojáci základní služby. Nijak aktivně nebránili zvědavcům, klukům i dospělým (mě bylo tenkrát 15 let) v pohybu kolem této díry. Zda bylo letadlo ještě zavrtáno v zemi nebo již vytaženo nevím. Na místě bylo mnoho více méně drobných kovových střepů a přetrhaných svazků kabelů. Největším dílem byla asi horní část VOP. Jeden z dospělých zvědavců přede mnou odšrouboval nepoškozenou krytku bílého pozičního světla, uvolnil žárovku a obojí strčil do kapsy. Já jsem si z místa odvezl domů také několik suvenýrů, kovové střepy potahu, zpřetrhané svazky kabelů. Do dnešní doby se mi zachoval jeden střep potahového plechu s částí modré výseče výsostného znaku a část lopatky turbíny motoru.

Po mnoha letech (v.r. 1977 nebo 1981) jsem se na vojenském cvičení na letišti v Brně–Slatině setkal z kpt. Kozákem (pokud si dobře pamatuji jméno a hodnost), který v r. 1967 sloužil na letišti v Milovicích–Mladé. Řeč přišla i na výše popsanou katastrofu Migu 21F. Dobře si na ni pamatoval a já si z jeho vyprávění pamatuji toto:
Mladý pilot z Výcvikového střediska letectva v Mladé plnil úkoly spolu se svým instruktorem v druhém letounu severně Milovic. Někde u Mladé Boleslavi ohlásil žák signalizaci „požár“. Dvojice se okamžitě začala vracet na základnu. Instruktor zjistil na potahu trupu letounu žáka zvětšující se nažloutlou skvrnu, jak se požár v motorovém prostoru navenek projevoval. Letoun se však dovést na letiště nepodařilo. Příčinnou požáru byla nedostatečně dotažená trubka olejového potrubí při sestykování letounu po předchozí opravě. Olej unikal na rozpálenou část motoru a vzplanul. Vyšetřování probíhalo v letech 1967 a 68 a údajně bylo, po vpádu vojsk VS do ČSSR v r. 1968 a stěhování čs. vojsk z Mladé, přerušeno a neukončeno?? Kapitán výsledek neznal.

Podle mne pilot předpokládal, že se mu podaří letoun dotáhnout až na přistání. Mířil asi do třetí zatáčky levého okruhu. Směr letu tomu odpovídal. Jinak by jistě volil katapultáž v méně obydleném prostoru, někde nad lesním masivem mezi Milovicemi a Jabkenicemi. Požár a jeho následky asi znemožnily ovládání letounu a místo předpokládané třetí, resp. spojené třetí a čtvrté zatáčky do osy dráhy se pilot katapultoval. Vzhledem k tomu, že letoun dopadl na zem pod strmým úhlem, (čemuž odpovídal rozměr kráteru) a vzdálenosti dopadu pilota od letadla (cca 2,3 km), domnívám se, že měl v době katapultáže ještě dostatečnou výšku k dokončení přistání. Následky požáru mu to však již neumožnily.

 

Pavel Krejčí 10.2020