Letecká badatelna

Piper PA-28 v.č . 05190 F-BXOA

Cessna C-182H v.č. 56367 F-BTDJ

provozovatelé:

Aero Club de Lens, Avianord Sebourg

posádka:

Francis Dreulle †, Jean Patrick Lejeune†

Sebastien Reault†, Jean Henri Thiercelin†

Hejnice - Smědava okr. Liberec 23.4.1992

Piper Pa-28 Archer /ilustrační snímek/

Cessna C-182 Skylane / ilustrační snímek/

Náhodní turisté se při toulkách po Jizerských horách mohou dostat po tzv. Pavlově cestě pod vrcholem Smědavské hory k malému pomníku. Ten připomíná tragédii, která se v těchto místech, na severní straně kopce stala v r. 1992. Přesně ve 14:55 se zastavily palubní hodiny v jednom ze dvou sportovních letadel francouzské humanitární organizace a to je také doba, kdy vyhasly životy čtyř členů obou posádek. Letouny zavedla do tohoto koutu Jizerských hor shoda několika nešťastných okolností. Ta, umocněna špatným počasím vyústila v náraz do úbočí Smědavské hory.

Pomník u "Pavlovy cesty", která ve výšce cca 1000 m nad mořem obkružuje vrchol Smědavské hory /1084 m/. Připomínka havárie letadel v r. 1992.

Dále na západ a výš, směrem k vrcholu se nachází dřevěný kříž, který vyznačuje místo havárie C-182 F-BTDJ

Ještě v současné době se mezi stromy na rozlehlém svahu nachází trosky obou letadel. Zde střední část trupu C-182

Část rámu dveří C-182

Dne 23.4.1992 postupoval okludující frontální systém rychle předs Sasko, Čechy a Polsko k východu. Při svém postupu vytvářela tato okluze podmínky zcela vylučující lety podle VFR. Dohlednost se snižovala až na 3 km, přinášela časté přeháňky a kromě velmi nízké oblačnosti se vytvářely i lokální mlhy. Takové počasí panovalo odpoledne i v oblasti Jizerských hor. Meteostanice v Liberci dávala v 15:00 hod. 8/8 stratokumulů, základnu v 500 metrech, dohlednost 4 km, déšť.

Počasí jakoby vůbec nebralo ohled na ušlechtilé cíle skupiny letadel, jejíž posádky se v rámci humanitární pomoci snažily do Ruska dovézt tolik potřebné léky, kterých se tam po kolapsu SSSR nedostávalo. Akce byla plánována humanitární společností Secours Populaire Francais po řadu týdnů a byla velmi podrobně sledována francouzskými médii. První etapa byly provedena 22.4.1992 přeletem všech jedenácti letadel z francouského Lens do německého Erfurtu. Osudného 23.4. pak byl naplánován přelet druhé etapy po trati Bautzen- Legnica - Brzeg a kamien do Katovic. O přechodu frontálního systému organizátoři dobře věděli, rozhodli se proto naplánovat trať v polských rovinách, dostatečně daleko od pohoří Krušných a Jizerských hor. Předpokládali, že za rychle postupující frontou se počasí už bude "čistit" a byť nebude ideální, bude vyhovovat pro VFR.

Odlety z Erfurtu zahájil v 8.47UTC první stroj, který letěl za IFR. Ostatní vzlety byly pro počasí v průběhu dne několikrát odloženy. Po poledni bylo rozhodnuto-jde se na to! Organizátoři bohužel přecenili rychlost postupu fronty, netušili, že letouny by ji mohly doletět. Ve 12:51 odstartoval jako první jeden samostatný stroj, krátce na to začaly startovat skupiny po třech letounech. Poslední skupina, ve které byl Piper F-BXOA a Cessna F-BTDJ odstartovala ve 13:17. Zde opět zasáhl osud. Skupiny měl podle GPS vést pilot v Piperu F-BXOA. Během pojíždění zjistil závadu na svém přístroji, vedení proto převzal pilot třetího stroje - F-GHEN, který sice nebyl GPS vybaven, byl ale zkušenější v navigaci.

Následující děj probíhal takto:

Počasí na plánované trati je "na hraně" a pilot F-GHEN hlásí ve 13:47 řídícímu letového provozu Dresden problémy s počasím. V prostoru bodu Görlitz se situace dále přiostřuje. Meteopodmínky se rychle zhoršují a skupina zahajuje zatáčku o 360°doleva. Letadla jsou chvílemi v mracích které sahají až k zemi. Vedoucí skupiny ztrácí orientaci a skupina se odchyluje od plánované trati na jih, k českým pohraničním horám. Posádky obou strojů v závěsu za vedoucím jsou poměrně zkušené, skupina i v minimální dohlednosti stále drží formaci. Kolem 14:40 se skupina dostává do prostoru Hejnice- Bílý Potok. Aniž by to tušili, tím že od západu vlétli do údolí Bílého Potoka se dostávají do uzavřeného prostoru, kde sever, jih i východ tvoří kopce převyšující 1000 m a jejichž svahy a vrcholy jsou utopeny v mracích. Skupina krouží ve výšce 100-150 m nad terénem po dobu 8-10 minut. Počasí se zhoršuje už i od západu a skupina letadel je v údolí uzavřena. Vedoucí skupiny se rozhoduje pro nastoupání výšky přes mraky a návrat na náhradní letiště Dresden. V tomto smyslu uvědomuje rádiem další dva letouny s výzvou ke stoupání na 4000 ft QNH. Přes to, že jsou v mracích,pilot Cessny i Piperu drží těsnou formaci a postupně nabírají výšku k přeletu okolních kopců. Bohužel, těsně pod vrcholem Smědavské hory se oba zadní stroje dostávají do kontaktu s terénem. Ten tvoří příkrý svah Smědavské hory se seschlými stromy, kterými jsou v té době díky emisím celé Jizerské hory pokryty.

První naráží do svahu Piper F-BXOA, během několika vteřin i Cessna F-BTDJ. Vedoucímu skupiny se podaří vrchol přeletět, aniž by tušil co se za ním odehrálo. V 15:02 ohlašuje pilot F-GHEN na APP Dresden nouzi, žádá zaměření a volá rádiem zbylá dvě letadla. Od APP Dresden dostává tísňový kód a ve spolupráci s APP Praha je nakonec identifikován jižně od Liberce. Stroj postupně kvůli námraze stoupá až do FL 100 a s pomocí radaru APP Dresden je přiveden k letišti Dresden, kde přistává v 15:55. Ještě během letu předává složkám ŘLP žádost o pátrání po dvou letounech, členech své skupiny. V 15:52 předává ACC Berlín žádost o pomoc na ACC Praha, která ji postupuje Středisku pátrání a záchrany /SAR/ Praha.

Pátrání se rozeběhlo ještě toho odpoledne, nepřineslo ale žádný výsledek. Pátrací složky dostaly informaci od svědků z prostoru Bílého Potoka, kteří letouny spatřili kroužit pod oblačností a poté, co zmizely v mracích někteří prý slyšeli i náraz. Obě strany, tedy německá i česká do pátrání nasadily vrtulníky MI-2 a MI-8, v podvečer byl vznesen požadavek na orgány Policie ČR o propátrání severních okresů ČR. Na palubě jednoho z havarovaných letadel byl aktivní nouzový maják systému COSPAS/SARSAT. Koordináty získané přes polskou stranu byly předány posádce vrtulníku MI-17 čs. armády. Ten se však musel zakrátko vrátit kvůli špatnému počasí a pro námrazu. ACC Praha rovněž předávala posádkám letadel směřujících přes prostor VOR HDO žádost o odposlech tísňové frekvence. Během noci byly stanoveny dvě oblasti pátrání, do kterého se po svítání zapojila i polská strana s vrtulníky MI-2. Stále ještě existovala šance, že posádky nezvěstných letadel mohou být naživu.

V 07:40 spatřila posádka čs. vojenského vrtulníku MI-2 trosky obou letadel na severním svahu Smědavské hory. Při nízkých průletech kolem trosek obou letadel začalo být posádce víc a víc zřejmé, že nehodu nemohl nikdo přežít. Obě letadla byla zcela roztříštěna a trosky rozmetány po zasněženém svahu. Pochmurnou scenérii umocňovaly pahýly odumřelých stromů všude okolo. Místo nálezu trosek nebylo vhodné pro přistání vrtulníku, proto byla poblíž, asi 1 km odtud vysazena pátrací skupina. V 09:23 dorazila záchranná skupina na místo a zjistila, že nikdo nepřežil. Nálezem havarovaných letadel bylo pátrání ukončeno.

Ohledáním trosek vyšetřovací komisí bylo zjištěno, že obě letadla narazila do svahu nedaleko /asi 250 m/ od sebe. Došlo k úplnému roztříštění kabin letadel. Těla všech čtyř členů posádky byla vymrštěna i se sedačkami mimo letouny. U jednoho z letců bylo později konstatováno, že krátkou dobu, zřejmě několik desítek sekund po nárazu ještě přežíval, u ostatních bylo zřejmé, že smrt nastala okamžitě.

Pa-28

C-182

Léky přepravované v krabicích na zadních sedadlech na místo určení nedorazily.

Palubní deska jednoho ze strojů.

Humanitární mise tehdy skončila velkou tragédií a byla následně rozebírána sdělovacími prostředky v ČR i ve Francii.

Závěry vyšetřovací komise:

Některé části letounů jsou vystaveny v Jizerskohorském technickém muzeu p. Pavla Šercla v Bílém Potoku

Letouny francouské humanitární organizace (dnes by se spíše módně řeklo "neziskovky") Secours Populaire Francais nebyly v historii jediné, které na zrádné údolí Bílého Potoka v Jizerských horách doplatily a skončily na okolních svazích. Ale to už jsou jiné příběhy a šlo i o jiného "provozovatele". Pozoruhodnou shodou je, že dva z těchto tří letounů letěly rovněž z Francie a jejich "konečnou" mělo být taktéž - Rusko. Léky ovšem jejich posádky rozhodně nepřevážely.

Heinkel He 111 Bílý Potok- Věž Grálu viz ZDE

Heinkel He 111P- Měděnec viz ZDE

Heinkel He 111 - Svinský vrch viz ZDE

Grafické znázornění údolí a míst dopadů letadel u Bílého Potoka

Prameny:

- vyšetřovací spis k nehodě /SLI/

-archiv J. Hurta, J. Hrbatsch

Pavel Krejčí 2.2021