Messerschmitt Me 262.1 

 

pilot Antonín Kraus

 

Březno okr. Chomutov   5.9.1946

 


 

 

Na snímku pravděpodobně  Me 262.1  z produkce Leichtbau s.r.o. z Českých Budějovic po nástřiku barvou. Stroj byl zničen u obce Březno.

 

 

Historicky první havárie čs. proudového letounu se odehrála 5.9.1946 u obce Březno nedaleko Chomutova. Zalétavací pilot Kraus prováděl v průběhu září 1946 na  Me 262.1 zkoušky systémů. Stroj pocházel z kořistního materiálu a ještě nebyl převzat vojenskou správou. Pilot vzlétl k šestému letu 5.9.1946 v 11.40 z letiště Žatec. Během tohoto  letu došlo ve 12:45  k vysazení levého  motoru. K vysazení došlo v ten nejméně vhodný okamžik- po vysunutí podvozku. Hydraulické čerpadlo bylo umístěno právě pouze na levém motoru, takže podvozek se již nedal zavřít. Kraus musel nouzově přistát do terénu nedaleko obce Březno u Chomutova.  Přistání do zvlněného pole s otevřeným podvozkem nemohlo dopadnout dobře a skončilo pěknou "kraksnou". Po dotyku se zemí  došlo k rozlámání "Schwalbe" na několik kusů. Přední část byla deformovaná a utržená. Trup za  prostorem pilota byl přelomen a ocasní plochy kompletně zničeny. Kabina letadla však zůstala poměrně dobře zachována, pilot utrpěl pouze drobná zranění a byl odvezen do nemocnice v Chomutově. V tento den ještě Antonínu Krausovi přálo štěstí. 4. dubna 1951 ho již neměl a zahynul smrtí letce v kabině S-199 u Čakovic. Případ je rozebrán  ZDE.

 

Jediná známá fotografie havarovaného stroje u Chomutova

 

Místo nouzového přistání u Střezovské rokle nedaleko Března u Chomutova

 

 

Me 262.1 před nástřikem /šedou ?/ barvou.

 

Me 262.1 byl stroj, který kompletně pocházel z kořistního materiálu. Neměl nic společného se strojem S-92.1 se kterým je v literatuře často zaměňován! S-92.1 létal se zeleným nástřikem a později dostal označení PL-01. Viz níže.

S-92.01

S-92.01

 

 

 S-92.1 v Olomouci  s označením PL-01 a bleskem na přídi /byl aplikován až po skončení provozu v době, kdy letoun sloužil v dělostřeleckém učilišti jako pozemní ukázka/

 

 

 

Pan Martin Šíla se pokusil zmapovat, na základě  kterých původních strojů byly letouny sloužící u čs. letectva postaveny- za zpracování velmi děkuji!

 

O službě letounů Avia S/CS 92 v československém letectvu už bylo napsáno mnohé. Prakticky ale nikdo se dosud zatím nepokusil zjistit, ze kterých původních letounů Luftwaffe byly vlastně tyto stroje zkompletovány. Odpověď na tuto otázku není jednoduchá.

Na podzim roku 1945 se v Avii podařilo soustředit sedmnáct jednomístných letounů, pravděpodobně všech ve verzi Me 262A-1a a jeden dvoumístný letoun, který byl ve verzi Me 262B-1a. Jako první byl do Avie dopraven téměř kompletní letoun Me 262A z Ruzyně, další čtyři letouny bez motorů byly dovezeny z montážní linky firmy Leichtbau s.r.o. z Českých Budějovic (dále v textu jako „LBB“), kde zůstaly po odchodu Rudé armády. Zbývajících třináct letounů (ve kterých byl i zmíněný dvoumístný Me 262B) bylo dovezeno ze žateckého letiště.

Co nám tato fakta sdělují? Předně to, že potvrzují informace, že boje o letiště v Ruzyni byly po celou dobu květnového povstání velmi intenzivní, což mělo za důsledek, že většina strojů (resp. již vraků) Me 262 zde zanechaných, byla pro možnou kompletaci nových letounů nepoužitelná. Naopak – žateckému letišti se intenzivní boje vyhnuly, Luftwaffe sem stáhla  postupně Ruzyně všechny zbylé letuschopné Me 262 a proto se zde později nalezlo nejvíce použitelných strojů. Tento vysoký počet zachovalých letounů ovšem nekoresponduje s vzpomínkami stíhacího esa Waltera Schucka, který jako příslušník JG 7 prožil evakuaci letiště v Žatci a podle jeho slov byly neletuschopné stroje vyhozeny do povětří (což asi pravda zcela není, jak nám dokazuje značný počet letounů Me 262 převezených z tohoto letiště do pražské Avie).

Zajímavý je i fakt, že přímo z výrobní linky závodu LLB byly do Avie dopraveny čtyři Me 262A bez motorů. Předně je nutno podotknout, že se jednalo o úplně nové stroje z výrobního bloku 501.xxx a je zajímavé, že existují fotografie závodu LBB po jeho bezprostředním obsazení ze strany Rudé armády, kde je vyfocen jeden letoun Me 262A kompletní – tj. i s motory, což svědčí o tom, že Rudá armáda pravděpodobně kompletní letouny z LBB odvezla pro svoji potřebu testování (pravděpodobně se jednalo o jeden, max. dva kusy)

Na podzim 1945 byl tedy v pražské Avii shromážděn tento počet letounů Me 262:

- 1 ks Me 262 z Ruzyně – jednalo se o letoun od bojového útvaru

- 4 ks Me 262 z Českých Budějovic – jednalo se o nové letouny z výrobní linky

- 13 ks Me 262 (jeden dvojmístný) ze Žatce – jednalo se o letouny od bojových útvarů

Práce na kompletaci dvou jednomístných a jednom dvojmístném letounu byly zahájeny v Avii v listopadu 1945 a 27. 8. 1946 se poprvé vznesl do vzduchu první československý stíhací letoun pod označením Me 262.1 (označení S 92 / CS 92 se začalo oficiálně používat až od června 1947) – jednalo se o stroj, který skončil svoji pouť výše popsaným nouzovým přistáním 5. 9. 1946 u Chomutova. Bohužel, nedostatek písemného a fotografického materiálu nám neumožňuji určit, který z výše uvedených dovezených letounů Me 262 byl vzat za základ pro stavbu tohoto stroje.

Vraťme se k identifikaci strojů, ze kterých se C 92/CS 92 kompletovaly, ve smyslu jejich původního označení u Luftwaffe. O tom do dnešní dnů víme velmi málo. O letounu dovezeného z Ruzyně nic, o letounech z Českých Budějovic pouze to, že pocházely z výrobního bloku 501.xxx a o letounech ze Žatce je známo, že dvojmístný letoun měl pravděpodobně označení „černá A“ (JaPo ho identifikuje jako stroj pravděpodobně přidělený na výcvik k jednotce III./KG(J)/6) a dále to, že jeden z letounů (údajně se jedná o letoun CS-92, zachovalý do dnešního dne v muzeu v Kbelích) měl mít výrobní číslo 51104. Takové číslo v přehledu výrobních čísel Me 262 neexistuje – patrně se jedná o zkomoleninu výrobního čísla z bloku 501.xxx. Ten je zajímavý tím, že tento blok výrobních čísel obdržela právě budějovická továrna LBB a známe osud části strojů z tohoto bloku – jedná se o letouny v rozmezí přiděleného výrobního bloku 501.192 až 501.258 (viz níže). Drobnou záhadou je to, že všechny letouny z tohoto bloku byly verze Me 262A-1a, ovšem pražská Avie dva jednomístné trupy předělala na dvojmístné, což by tento problém vysvětlovalo.

 

Seznam dosud známých W.Nr. z výrobního bloku výrobního závodu LBB:

501.192 – zničen (sestřelen) při přeletu z výrobního závodu (ještě u přepravní jednotky)

501.196 – u 10./JG 7

501.199 – u 11./JG 7

501.200 – u III./JG 7

501.201 - u III./KG(J) 6, zničen 24.4. 1945 (Řisuty)

501.209 - u III./KG(J) 6, zničen 19.4. 1945 (Záborná Lhota)

501.217 – záznam o provedení zkušebního záletu po výrobě

501.218 - záznam o provedení zkušebního záletu po výrobě

501.219 - u III./KG(J) 6 „bílá 1“ (zůstal jako neletuschopný v Žatci)

501.221 – 11./JG 7

501.222 – k 26.4. 1945 u JV44

501.225 - k 26.4. 1945 u JV44

501.226 - k 26.4. 1945 u JV44

501.232 – u III./KG(J) 6 „žlutá 5“

 

Jako možné varianty „zkomoleného“ výrobního čísla 51104, připadají v úvahu výrobního čísla:

501.204.

501.194

Obecně tedy lze konstatoval, že část letounů C/CS 92 pocházela z výrobní linky budějovické továrny LBB a měla výrobní čísla začínající trojčíslím 501.

Technické provedení Me 262A-1a z LBB představovala standardní verzi typu. Z technického pohledu byla shodná s A-1a od jiných výrobců, v některých detailech se však lišila. Vedle specifické kamufláže, používaly zde sestavované Me 262A přídě s odlišně tvarovaným aerodynamickým vyboulením na krytu zbraní. Na místo kapkovitého tvaru zde byl jednoduchý obdélník. Ten mají  pouze stroje Luftwaffe série 501.xxx a právě i většina Avií S-92 a CS-92. To dokazuje, že pro jejichž výrobu byly z velké míry použity díly (především trupy) nalezené (resp. vyrobené) v LBB. Přídě s tímto provedením vyráběla pražská Avie, o čemž svědčí výrobní štítek špice ve dvoumístné CS-92 dochované do dnešních dnů.

Poválečné dokumenty programu Avia S-92 a CS-92 rovněž odhalují, že čeští technici, při poválečné kompletaci letounů, objevili rozdíly i ve vnitřním uspořádání dalších systémů strojů zajištěných v LBB (oproti letounům nalezeným z Ruzyně nebo Žatci). Zmíněny jsou hydraulický a elektrický systém a také jiné provedení palubních desek. Za základ pro S-92 bylo vzato technické provedení právě z kusů z LBB. To by podporovalo teorii, že většina strojů Avia S-92 a CS-92 měla svůj základ v letounech vyrobených v LBB.

Zajímavé je, že zachovalá jednomístná S-92, která je také součástí expozice Vojenského Leteckého Muzea v Kbelích, má příď s kapkovitým provedením vyboulení, která nepocházela z výroby v Avii. Její výrobní štítek je jiný a shoduje se štítkem stejného dílu ze stroje W.Nr. 500.200. Pocházel tedy od jiného výrobce přídě. To by ukazovalo na to, že tento stroj nemá základ v LBB.

 

Pan Martin Šíla přispěl rovněž scanem, který pojednává o Antonínu Krausovi /Archiv L+K/

 

Prameny:

Avia S/CS-92 v Českosovenském letectvu – Miroslav Irra (Jakab 2 -2014)

Messerschmitt Me 262s of KG & KG(J) units - David E. Brown, Aleš Janda, Tomáš Poruba, Jan Vladař (JaPo – 2011)

Messerschmitt Me 262 The Production Log 1941-1945 - Don O'Connell

 Pavel Krejčí 4.2017