C-5 / Zlin Z-26/    v.č. 18

 

Letecké učiliště prostějov- 1. lšp Olomouc

 

por. Jan Bauer †

 

Nové Mlýny okr. Olomouc   29.7.1952

 

 

 První prototyp Z-26 / vojenské označení C-5 / Stroj se proti pozdějším strojům řady "26" vyznačoval ještě dřevěným křídlem a ocasními plochami. Hlavní nádrže v křídlech měly elektrické vysílače množství paliva a právě to se stalo příčinou katastrof při kterých zahynulo několik pilotů. Problém byl vyřešen po  provedení konstrukčních změn, kdy bylo množství paliva indikováno barevnými "terči" na křídlech.

 

 

 

por. Jan Bauer

 

 

 Letecká přehlídka nad Prahou. Jedno z letadel C-5 pilotuje por. Bauer

 

29. července 1952 za rozbřesku odstartoval z letiště v Olomouci vojenský cvičný stroj C-5 výrobního čísla 18. Ze předního sedadla jej řídil zkušený pilot, poručík František Bauer / celk. nálet 855 hodin /. Šlo o zálet počasí před létáním žáků učiliště , zadní sedadlo bylo proto neobsazené. Por. Bauer netušil, že mechanik, který před letem doplňoval do stroje palivo nádrž přelil a část 87-mi oktanového benzínu vytekla do vnitřního prostoru křídla. Tam se do dřevěné konstrukce vsákla,odpařováním ale v křídle vznikla výbušná směs, kdy stačila jen jiskra...Osudový moment nastal v prostoru zvaném Nové Mlýny, 5 km severozápadně od Litovle ve výšce asi 500m. Por. Bauer chtěl zřejmě zkontrolovat množství paliva a proto  na palubní desce u indikátoru množství paliva stiskl tlačítko. To bylo spojeno s elektrickým vysílačem u palivové nádrže. Výbušná směs v křídle explodovala a roztrhla náběžnou hranu křídla. O ostatní se postaral tlak proudícího vzduchu. Křídlo dřevěné konstrukce nevydrželo nápor a celé se utrhlo. Letoun se roztočil a přešel do pádu.  Por. Bauer se zřejmě pokoušel otevřít kabinu a z letadla vyskočit na padáku. Stroj však nebyl vybaven nouzovým odhozem překrytu kabiny a značné odstředivé síly mu v opuštění letadla zabránily. Letadlo dopadlo do lesního porostu a bylo zcela zničeno, letec zahynul  v troskách zánovního stroje.

Vyšetřování se soustředilo na odhalení příčiny destrukce křídla. Za možnou příčinu bylo mylně označeno uchycení nádrží v křídle. Ty mohly podle vyšetřovatelů zvláště při přistání dosedat na potah křídla a způsobit v něm praskliny. Takto porušený potah pak mohl prasknout a nápor vzduchu náběžnou hranu roztrhnout. V rámci vyšetřování byly v LVU provedeny opětovné lámací zkoušky, které potvrdily, že pevnost vyhovuje včetně předepsaných bezpečnostních násobků. Provoz letounů byl obnoven s tím, že výrobce  n. p Let Kunovice odstraní konstrukční vadu, tedy "sedání" nádrží na spodní potah. Dne 18.10.1952 však došlo k další letecké katastrofě. Letounu výrobního čísla 60 se utrhlo křídlo a z výšky několika set metrů dopadlo u Bohuňovic, jen nedaleko od místa první nehody. Případ zpracován zde.  Nehoda byla na první pohled identická a s tou, při které zahynul por. Bauer.  Vyšetřování tentokrát již odhalilo skutečnou příčinu, tedy výbuch benzinových par, elektrické vysílače byly proto u všech provozovaných letadel odpojeny. Technicky byl problém vyřešen instalací plovákových, mechanických ukazatelů množství paliva přímo na křídle. Tři mladí letci, tedy por. Bauer, ppor. Hreňo a čet. Blábolil zaplatili nejvyšší daň za to, aby další Zliny řady 26 již mohly bezpečně brázdit oblohu a stát se jedním z nejúspěšnějších typů letadel čs. výroby.

 

 

 

 Rozbor o letecké nehodě / VUA Praha/ 

 

 

 

 1. ročník pilotní školy ve Šternberku. Zleva J. Bauer, I. Adam,L.  Czomay-Gal, A. Ryvec

 

 

 

     

Výložky poručíka letectva které rodina dodnes uchovává.

 

Pohřeb por. Bauera

 

 

Fotografie poskytla z rodinné pozůstalosti paní Marcela  Lemfeldová /roz. Bauerová/. Děkuji!

 

Pavel Krejčí 11.2019